Soupeři přijeli s dosti oslabenou sestavou. My se jim nicméně revanšovali, jelikož mi v kádru chyběli také tři hráči ze základu. Až na jednu výjimku jsme ale měli na všech šachovnicích elovou převahu, což nás před začátkem zápasu stavělo do pozice mírného favorita. Zápas to byl ovšem těžký a opět se ukázalo, že koeficienty jsou jen orientační čísla.
Zápas opět prokázal, že elo koeficienty jsou jen orientační čísla.
Začali jsme dobře, když necelou hodinku po zahájení na 8. šachovnici vyhrál náš Marek Pospíšil. Černými figurami se nebojácně vrhnul vpřed a snažil se o aktivní hru. Jeho mladinký soupeř David Pirek se nějakou dobu držel. Pak se však unáhlil a pro mládežníky typickou rychlou hrou přehlédl při braní vazbu na krále a přišel o dámu.
Zhruba o půl hodiny později skončila moje partie na 5. desce s Janem Cimburkem. Už mě mrzí velké množství remíz, které mám, a na soupeře jsem se za bílého vrhnul v Dámském gambitu razantně. Z počátku to vypadalo, že černý nezvládne teorii a přijde o pěšce b7. Byl však pozorný a nedopustil to. V dalším průběhu jsem udržoval jen malou výhodu, víc mi dobře hrající soupeř nedovolil. Se značně redukovaným materiálem a v pozici, kde jsem měl jen symbolickou výhodu, z toho nakonec byl opět smír. Jsem trochu v rozpacích co říct?! Mužstvu v této sezóně neškodím ani nepomáhám. Snažím se opravdu hrát, ale na víc zřejmě šachově nemám.
Těsné vedení 2:1 jsme udrželi i po další partii, kdy na 3. prkně půlil domácí Vlado Maďar s hostujícím Eduardem Tillem. Vlado se mě přišel zeptat, zda smí nabídnout remízu a upozornil mě, že ze hry nic nemá, naopak se mu zdálo, že může potenciálně hrozit soupeřova nebezpečná oběť. Till remízu vzal a pak trochu svého rozhodnutí litoval, když následná analýza ukázala, že ona oběť skutečně zahrát šla a ačkoliv nebyla automaticky vyhrávající, Maďara by stavěla před velmi obtížnou a nepříjemnou obranu.
Poté se zápas otočil v náš neprospěch! Nejprve neudržel z počátku rovnou pozici na 7. šachovnici Konrád Kryst, kterého postupně pozičně přehrál a následně obral o kvalitu hostující Tomáš Pirek. Domácí senior to bránil dlouho a zbytečně. Musím ale říci, že na zápas přišel zdravotně indisponován, když v noci měl opět značné potíže s tlakem a krvácením z nosu. Náhrada za něj však narychlo v neděli ráno nebyla a Konrád to odehrál. Nemám rád výmluvy, partie regulérně skončila vítězstvím soupeře. Krystovi přesto děkuji za obětavost s plným pochopením toho, že po osmdesátce věku se už občas bojuje těžko a sem tam i za nevyzpytatelných okolností.
Další nepříjemné překvapení se zrodilo na 4. postu, kde náš Mirek Šuba i přes značnou elovou převahu nestál za černého s Pavlem Frkáněm nic moc. Nebylo se ale čeho bezprostředně bát a Mirek je pověstný tím, že i horší pozice je schopen dlouho a trpělivě bránit a leckdy následně obrátit ve svůj prospěch. Tentokrát ovšem neměl svůj den. Soupeř pozici takticky vyhrotil a Mirek přehlédl, že měnit se v libovolném pořadí nedá. Zůstal bez figury a následně rychle kapituloval. Po této studené sprše jsme prohrávali 2:3!
Profesorský výkon a výhra vpravo hrajícího Ladislava Kočího srovnala skóre.
A nepolepšili jsme si ani po poledni, kdy na šesté šachovnici domácí Radek Hořák přemýšlel, jak se Milanovi Macíkovi vymanit z postavení, kde měl opožděnou nerozehranou věž. Pozici se mu podařilo jakž takž konsolidovat, ovšem soupeř měl i nadále jasnou výhodu. Přesto nabídnul remízu, kterou Radek pochopitelně vzal a následně byl svědkem, kterak hostující hráči Macíka mírně vyplísnili, že nepokračoval dál.
Dohrávaly se poslední dvě partie na obou předních deskách. Nadějně pro nás vypadaly oba souboje, ale od naděje k výhrám je obvykle daleko. První zavěsil na 2. šachovnici velezkušený Ladislav Kočí, který černými přehrál hostujícího Jiřího Waláka. Měl kvalitu navíc, krále schovaného v pěšcové pevnosti a umně stupňoval tlak. Nejprve harmonikou dvou věží na druhé řadě, později po výměně jedné z nich současnými hrozbami soupeřovu králi a ziskem dvou pěšců navíc. Byl to opravdu profesorský výkon domácího hráče, který zajistil srovnání na 3,5:3,5.
V souboji jedniček obou týmů těžil náš Ivo Vymětalík z mnohem lepší pozice díky uzavřené věži soupeře. Tu přetavil následně v zisk kvality. Elově podstatně slabší Miroslav Čecháček však partii nedal lehce a bránil se dlouho, velmi urputně a místy i vynalézavě. Ivoš nakonec vytvořil volného pěšce, kterého ovšem černý stíhal uhlídat. Vítězných plánů se za bílého nabízelo víc. Ivoš si nakonec vybral alternativu centralizace svého krále, kdy ve vhodné chvíli kvalitu vrátil a přešel tím do spolehlivě vyhrané pěšcové koncovky. Zachránil nám tím celkovou výhru 4,5:3,5!
Výhru v zápase zařídila naše týmová jednička Ivo Vymětalík.
V tabulce jsme se tedy odlepili z předposledního místa alespoň na osmou příčku a tým konečně vyhrál zápas. Bylo to ovšem o fous a znovu to prokázalo, jak těžce se nám letos hraje. Budiž nám nadějí, že to relativně horší máme za sebou, protože ve zbývajících 5 kolech nás čekají čtyři velmi přijatelní soupeři. Ovšem i elově slabší chlapci z České Vsi nás jasně upozornili, že snadno body nedává nikdo! | 
