Do Přemyslovic na 5. kolo Krajského přeboru jsme ze Šternberku zajížděli bez přehnaného očekávání a o nějakém bodovém zisku jsme moc neuvažovali. Domácí nic nepodcenili a nastoupili téměř v nejsilnějším složení. Což se nedalo říci o nás, sestava se tentokrát rodila těžce. Elová převaha na všech šachovnicích byla výrazná, jenže i v šachu se občas dějí věci, které papírové předpoklady postaví na hlavu.

Jak probíhal zápas? Pro nás začal nadějně. Na 8. šachovnici (Ošťádal-Kryst) náš supersenior udržel vyrovnanou hru a při absenci těžkých figur nezbylo soupeři než nabídnout remízu. Na 7. postu (Prucek-Šuba) využil náš Mirek chybiček soupeře a jasně ho přehrál, první naše výhra tak byla na světě. 1,5:0,5 pro nás!

Na 3. desce (Kašparovský-Fišer) to byla v mé partii dost divočina. Po úvodním boji o střed šachovnice získal domácí hráč po mojí chybě pěšce a začal útočit na královském křídle. Když už se zdálo, že definitivní konec je blízko, objevil jsem obranně útočný tah g5(!?), který soupeře vyvedl z míry. Přemýšlel půl hodiny, ale optimální odpověď nenalezl. Mé figury se rozehrály, získal jsem soupeřova střelce a jeho pozice se bortila. Přemýšlel tak dlouho, až mu ve 32. tahu spadl praporek, v té době už jsem ovšem stál výrazně lépe. Vedli jsme nečekaně 2,5:0,5!

Na 1. šachovnici (Matoušek-Pavlík) neudělal Peťa žádnou chybu a partii dotáhl do remízového konce. Mezitím na 6. desce (Trávníček-Maďar) se Vlado neubránil útoku zkušeného soupeře a byl nucen vzdát. Na 5. postu (Štaffa-Líbal) se náš Luboš pustil do divokého útočení. Soupeř trpělivě odrážel jeho hrozby a budoval si lepší pozici, kterou nakonec uplatnil k výhře. Bylo vyrovnáno na 3:3.

V souboji týmových dvojek (Zapletal-Telařík) byl Radek aktivní, vytvořil si volného pěšce, který nakonec došel až do dámy. A s 2 dámami se hraje dobře (alespoň v šachu). I když se soupeř urputně bránil, neměl šanci, Radek chybu neudělal a spolehlivě vyhrál.

Osud zápasu tak ležel na 4. šachovnici (Hájek-Zapletal). A bylo to utkání velkých zvratů. Milan měl kvalitu méně, ale pěšce navíc a aktivní hru. Zaváhal však s možností utvořit si volného pěšce na f6 a vyměnil aktivního jezdce za statického střelce. Přesto se dostal dámou do blízkosti soupeřova krále a hrozil věčným šachem. V oboustranné časové tísni Milan přehlédl, že může dát dvoutahový mat a další chybou dokonal dílo zkázy a prohrál.

Takže nakonec nerozhodně 4:4. Před zápasem bychom remízu brali, odjížděli jsme však s pocitem, že nám vítězství proteklo mezi prsty. Tak snad příště.