V 10. kole Krajského přeboru jsme hostili A64 Grygov B a s ohledem na naši nelichotivou pozici v tabulce jsme s napětím očekávali, v jaké sestavě hosté v tomto důležitém zápase nastoupí. My jsme měli tři vynucené absence, ale ani hosté nepřijeli v nejsilnějším složení. Přesto elo na prvních pěti šachovnicích měli vyšší. Náš plán byl tedy jasný, na prvních pěti deskách uhrát nějaké remízy a na 6. - 8. šachovnici naplno bodovat a případně zápas rozhodnout v náš prospěch.

Pojďme si blíže přiblížit průběh boje.

Na 4. šachovnici (Opletal-Botur) se náš Pepa černými pustil do silnějšího soupeře nebojácně a stál možná i nepatrně lépe. Nabízenou remízu pak hostující hráč přijal.

Mezitím se nám na 2. desce (Pavlík-Švancara) už tolik nedařilo, když domácímu hráči se vyrovnanou hru udržet nepodařilo. Hostující Švancara dominoval a Petr se poměrně brzy se musel vzdát.

Na 1. prkně (Mohapl-Hrabal) se hrálo dosti ostře o střed šachovnice, ale tady nakonec nikdo rozhodující výhodu nezískal a byla z toho remíza.

Na 3. šachovnici (Telařík-Šobáň) se náš Radek marně bránil útoku zkušeného a silného soupeře na dámském křídle a musel se také vzdát. V ten okamžik jsme pohrávali 1:3!

Jenže pak se konečně začalo blýskat na lepší časy. Téměř současně skončily partie Maďar-Růžičková na sedmé šachovnici a Hořák-Biolková na osmé desce. Oběma našim hráčům se vyplatila trpělivost a v koncovkách přehráli své soupeřky. Rázem bylo srovnáno na 3:3.

Na 6. postu (Šuba-Gregůrková) se Mirek také snažil zabodovat, ale mladá soupeřka hrála velmi dobře a partie dospěla nakonec do remízové koncovky.

A tak výsledek celého zápasu ležel nakonec na „mé“ 5. šachovnici v souboji Fišer-Růžička. Po počátečním oťukávání jsem nabídl remízu, ale soupeř věřil, že mu útok na královském křídle vyjde a odmítl. Já jsem se urputně snažil učinit partii složitější, což se mi nakonec i povedlo. Přišel můj výpad dámy do týla soupeře a zisk pěšce, partie se najednou otočila. Po výměně věží a posléze i dam zbyli na šachovnici nestejní střelci, já ovšem s výhodou jednoho volného h-pěšce. A protože se mi povedlo následně vytvořit i volného a-pěšce, bylo jasné, že oba dva naráz soupeř udržet nemůže. Po dlouhých 5,5 hodinách hry se soupeř vzdává a to znamená nejen moje cenné vítězství nad silným hráčem, ale i těsné vítězství týmu 4,5:3,5. No, už bylo na čase!

Vyhoupli jsme se na 10. místo a záchrana v soutěži je zcela reálná. Vše tedy rozhodne poslední kolo.