Tak jsme si po Krajském přeboru týden odpočinuli v práci a již podruhé odjeli na zápas do České Vsi. Hrálo se 6. kolo Oblastního přeboru. Soupisky jsem se jako kapitán dost děsil, komu se bude chtít po týdnu znovu absolvovat tu dalekou cestu? Nakonec mě hráči překvapili a nastoupili v nečekaně dobré sestavě, která z nás udělala favorita zápasu. A to se i potvrdilo.

V horách mezitím nasněžilo, a tak jsme si cestu užili s romantickými výhledy (a někteří i s focením a natáčením), zejména v okolí Červenohorského sedla, kde naštěstí sjízdnost silnic byla perfektní. Jen to vstávání v neděli o šesté ranní nepatří zrovna na přední příčky hitparády. Ale šachy jsou holt tvrdý sport... :-) Utkání pak proběhlo v příjemně vytopené klubovně, s hrnky kávy a čaje a v naprosto přátelské atmosféře.

Přátelské popartiové analýzy probíhaly ve vedlejší místnosti.

Nyní už k průběhu zápasu. Hned z kraje se začal první bod rýsovat na 6. šachovnici, kde jsem se potýkal s mladým Vojtou Zbrankem. Ten nereagoval přesně na mou výstavbu a zůstal mu opožděný pěšec c. Když jej pak unáhleně předsunul při svém opožděném vývinu, v rámci následných výměn o něj přišel. Trpělivě jsem zjednodušil pozici, rychle centralizoval krále a své klady brzy uplatnil v koncovce.

Mezitím se pokoušel dostat k výhodě na 2. desce i hostující Laďa Kočí v partii s Miroslavem Čecháčkem. Domácí hráč sice nabídnul remízu, tu však Laďa nejprve odmítnul a bojoval dál. Nakonec byl však nucen se smírným výsledkem souhlasit.

Na 8. prkně při přechodu do střední hry náš Marek Pospíšil odvážně otevřel hru proti Pavlu Frkáňovi a v zápletkách jej přepočítal. Získal figuru a byla jen otázka času, kdy zavěsí. Hezká, útočně vedená partie!

Hůře jsme však stáli na 5. šachovnici, kde mladinký domácí Jan Cimburek dostal v Sicilské obraně hostujícího Vlado Maďara do stísněné a podstatně horší pozice. Nepokračoval však přesně a dostatečně důrazně. Vlado se bránil skvěle a zkušenost začínala mít navrch. Souboj se nakonec zcela otočil. Náš hráč obsadil sloupec a zaútočil na pěšcové slabiny. To rozhodlo. V tomto okamžiku jsme vedli už 3,5:0,5.

V zápase Šternberk porazil Českou Ves.

Že domácí toto nelichotivé skóre trochu sníží, začalo být poté jasné na 3. desce, kde se po nepodařeném zahájení dostal do méněcenného a posléze prohraného postavení hostující Miloš Fišer s Jiřím Walákem. Ten sice v rozhodujícím okamžiku zaváhal a cestu k výhře si ještě zkomplikoval, nakonec však své bílé figury přece jen k vítězství dotlačil.

Velké překvapení předchozího dne v rámci extraligového zápasu Litovle s Turnovem Petr Mohapl (2029), jenž dokázal v tomto klání remizovat obětí figury za tři pěšce s polským velmistrem Jaraczem (2465), nechal zřejmě značnou část sil v tomto boji a v České Vsi na 1. šachovnici s domácím Zdeňkem Rychlíkem od počátku tahal černými za kratší konec. Partie nakonec po dlouhém boji skončila remízou a byla předmětem vášnivé popartiové analýzy obou hráčů. Zbývaly dva souboje.

V obou se hostující šachisté pokoušeli strhnout vítězství na svou stranu, v obou měl každý z nich pěšce navíc. Na 4. desce se domácí Jaroslav Till bránil Mirkovi Šubovi. Pozici kompletně uzavřel a blokoval pěšci a dlouho nebylo jasné, kudy by měl Mirek prorazit. Nakonec se mu podařilo vhodně vyměnit figury a v koncovce s jednou věží na každé straně zkusil průlom na královském křídle, který mu nakonec vyšel. Hodně vydřená výhra! To samé se ovšem nepovedlo hostujícímu Radkovi Hořákovi s Milanem Macíkem, kterého pro změnu trápil v koncovce černopolných střelců. I navzdory vší snaze a manévrování skončila tato partie na sedmičce nakonec nerozhodně. Konečný stav pro nás: 5,5:2,5!

Domů se samozřejmě jelo zvesela a ještě v únosný odpolední čas. A ačkoliv jsou v České Vsi kluci pozornými a příjemnými hostiteli, my přesto budeme doufat příští rok v milosrdnější los na cestování.