Je neděle 8:00 a já opět slyším ten nepříjemný zvuk, který mě přivádí ze spánku mezi živé. Někdo v tuhle nekřesťanskou hodinu má půl dne za sebou, ale já, student, který musí vstávat každé ráno v 5:30, bych ocenil, kdybych se mohl alespoň o víkendu vyspat.

S poklidem jsem si zaklapl budík a spal dál. Pravděpodobně se mi zdálo něco ošklivého, něco jako že jsme prohráli, což mělo za následek můj výskok z postele a chuť s tou strašlivou noční můrou zatočit. Sedl jsem do auta, a protože jsem opět jel pozdě, neporušil jsem v obci rychlost o více než 50 km/h. Venku bylo šachové počasí jak vyšité. V tom spěchu jsem úplně zapomněl, že mám vyzvednout naší novou posilu Pavla Kozáka. Do místního šachového klubu jsem dorazil s mírným deficitem, za což jsem sklidil pochvalu od kapitána a vyčítavý pohled od Pavla, který musel jet na kole v dešti. Jako omluvu jsem našemu cyklistovi uvařil horkou kávu a vše mi bylo odpuštěno. Hosté naštěstí také nedorazili na čas, a tak utkání začlo mírně před desátou.

Sestava domácích vypadala následovně: Gnida (2165), Gawlas (1917), Chytil (1927), Kozák (1856), Rychlík (1774), Loužil (1695), Halama (1757) a Čecháček (1698).

Sestava hostů: Matoušek (2139), Zapletal (2100), Hájek (1896), (Štaffa 2006), Trávníček (1978), Prucek (1916), Hauser (1835) a Brablec (1732).

Při pohledu na soupisky byli domácí v roli outsidera, ale byly to přece jenom papírové předpoklady. Pojďme se podívat, jak se zápas vyvíjel podle soubojů na jednotlivých šachovnicích.

Na první šachovnici usedl za domácí Patrik Gnida proti Petrovi Matouškovi. Patrikovi se v poslední době velmi daří. Osobně můžu říct, že je velmi nevyzpytatelný, dokáže porazit hráče o dvě třídy výš, ale také dokáže prohrát s kýmkoliv. Patrik rozehrál něco mezi Anglickou a Královskoindickým útokem. Soupeř hrál pouze na remízu a také ji někdy v 10. tahu nabídl. Patrik po delším přemýšlení odmítl, a tak se hrálo dál. Figury se měnily jedna za druhou a soupeř otestoval našeho leadra nabídkou smíru podruhé. Nabídka byla opět zamítnuta. Následovalo pár tahů a byl to právě Patrik, kdo nabídl remízu v pozici, kterou by asi horko těžko někdo hrál na výhru. 0,5:0,5

Na druhé šachovnici bojoval Roman Gawlas s Jirkou Zapletalem. Téhle pozici jsem moc nerozuměl. Hrála se zavřená varianta Sicilské hry, kde byl Roman ve střední hře pod mírným tlakem. Náš Gawlasobijec všechny hrozby zneutralizoval a podepsala se plichtička. 1:1

Třetí plátno patřilo autorovi těchto řádku a přemyslovickému Zdeňkovi Hájkovi. Hra se vyvíjela klidně. Postavil jsem všechny figurky kam patří, schoval jsem krále do domečku a boj o holý život mohl začít. V partii jsem to byl právě já, kdo udával tempo hry, ale soupeř se skvěle bránil. Těsně před časovou kontrolou se však pozice lámala a moje maličkost to nezahrála úplně nejlépe v ten rozhodující moment. Vypustil jsem veškerou výhodu a víc než půlku už by neuhrál ani Carlsen. 1,5:1,5

Čtyřka svedla boj Pavla Kozáka s Lubomírem Štaffou. Hrála se Francouzská, která se zvrhla do divočiny. Pavlovi tyto pozice vyhovují. Nicméně stál podle mého dlouho pofidérně. Nevím, jak se mu to povedlo, ale soupeřova dáma se ocitla úplně mimo hru a Pavel získal přivyhranou pozici. Dotáhl pěšce na a3 a hravě zavěsil. Náš borec předvedl skvělý výkon. Jen tak dál! :) 2,5:1,5

Na páté fošně bojoval Zdeněk Rychlík s Vladimírem Trávníčkem. Tuhle partii jsem ze začátku neměl příležitost sledovat, ale domnívám se, že se hrála Skandinávská. Náš bijec soupeře naprosto přehrál. Jednu dobu si mohl vzít i kvalitu, ale nechtěl se pouštět do komplikací, a tak se spokojil se zdravým ťokem a lepší pozicí. Zkušeně a trpělivě pak dovedl partii za zaslouženým vítězstvím. 3,5:1,5

Velkou bojovnost prokázal jistě Filip Loužil, který porazil Ladislava Prucka na šestém křesle. Filip rozehrál urychleného draka. Ve střední hře se mu povedlo rozbít soupeřovu pěšcovou strukturu, což mělo za následek vyhranou koncovku. Přemyslovický borec však dlouho odolával, na našeho černého koně však tentokrát nestačil. 4,5:1,5

Další naší novou posilou je Vláďa Halama, který na sedmičce rozehrál něco jako zavřenou Sicilskou hru. Vláďa někde ztratil pěšáka a po desátém tahu měl na hodinách čtyřicet minut. Soupeř nabídl remízu, kterou náš hráč přijal. 5:2

Poslední stůl nepatřil nikomu jinému než našemu kapitánovi Mirkovi Čecháčkovi. Jeho partie bývají většinou dramatické až dokonce, což má za následek šedivění vlasů některých jedinců. Domácí hráč postavil pevnou pozici, kde se většina figur poměnila a se svým soupeřem se dohodl na remíze. Suma sumárum, utkání mezi Českou Vsí a Přemyslovicemi dopadlo ve prospěch domácích 5,5:2,5.

V neděli kolem jedné hodiny ranní jsem hovořil právě s Romanem Gawlasem, který mi sdělil, že se na zápas moc necítí. Měl do telefonu takové řeči, že prohrajeme. Velice rychle jsem ho vyvedl z omylu, protože jsem věřil v náš prospěch.

Zápas pro nás dopadl nejlépe jak mohl. Protože letos opět bojujeme o záchranu, tak je pro nás každý bodík dobrý.

Tak zas příště ahooj!