Programovou náplň soustředění tvořily šachové přednášky a samozřejmě nechybělo sportování, hry a pohyb venku vůbec. Páteční slunečný podvečer, během kterého postupně přijížděli frekventanti soustředění, sliboval ideální podmínky pro sobotní turistický výšlap na přírodní útvar Venušiny misky. Po večeři následoval úvodní bod programu - šachové simultánky a po jejich zakončení večerka.
Sobotní ráno nás přivítalo zataženou oblohou a šuměním vytrvalého deště. Ten ovšem nebránil provedení rozcvičky s následnou kontrolou pořádku na ubytovacích chatkách. Respekt budícím pomocníkem kontrolujících vedoucích se stal čtyřnohý pomocník, speciálně cvičený pes pro vyhledávání drog (soustředění se zúčastnila jeho majitelka a současně i maminka šachisty Honzy Cimburka z České Vsi). Až na nějaké ty bagety z večeře, volně ložené na nesprávných místech, nebyly zjištěny žádné závady. (Zajímavější by byla kontrola u jejich, o pár roků starších, kamarádů... :-))
 [foto Pavel Koriťák]
Po snídani začala dopolední, školicí, část programu rozdělením na tři výkonnostní skupiny. Zadání výukové části programu u mojí skupiny pokročilejších šachistů bylo připravit krnovské účastníky na Mistrovství republiky družstev mladších žáků, které se konalo o týden později v Krnově. Není snadné skloubit přednášenou látku se zřetelem na věk a různorodou herní výkonnost dětí. S ohledem na omezený časový prostor jsem zvolil „nalejvárnu“ výkladem zásad správného vedení partie, s uvedením nejčastěji se vyskytujících chyb u mladých hráčů. Že si z přednášek děti snad nakonec i něco odnesly, může dokládat 15. místo (21. nasazení) krnovského týmu z MČR.
Odpoledne déšť ustal, ovšem dilema, zda uskutečnit výšlap na 2,5 kilometru vzdálené Venušiny misky, skalní útvar, po dešti mokrý s nebezpečím úrazu, navíc pod stále zataženou oblohou slibující další déšť, trvalo. Nakonec padlo rozhodnutí nejít. To se posléze ukázalo jako prozíravé, neboť následná bouřka by z nás na trase učinila houf promočených hastrmanů... Místo výšlapu následovaly pohybové aktivity, jako jsou běhavé šachy a další hry.
Před večeří byla ještě na programu přednáška o pravidlech šachu. Upřímně řečeno, nedělal jsem si přehnané iluze o zájmu mládeže o tuto část programu. O to větší bylo překvapení, když se přednáška setkala se zájmem a s aktivním zapojením dětí do diskuze. Je to podnět pro trenéry nebát se zařadit tuto, na pohled suchopárnou, část výcviku do tréninkového plánu.
V podvečer se naštěstí počasí umoudřilo natrvalo, a hlavní večerní program v podobě opékání buřtů u táboráku ohrožen nebyl. Dospělácká část osazenstva šla po večerce do výčepu „na jedno“. Mimochodem v regionálním působišti hanušovického pivovaru Holba působí jako menší zjevení výtoč piva Kousek z litoměřického minipivovaru Koliba.
Řeč se stočila, jak jinak, i na dění v šachovém hnutí. Uvědomil jsem si, jak my, funkcionáři, často podléháme dojmu, že informace, které při svojí činnosti získáváme, ve stejné míře sdílí i ostatní, což samozřejmě neodpovídá skutečnosti. Je proto důležité potřebné informace cíleně předávat kompetentním lidem a neočekávat, že si je dotyční jaksi automaticky sami opatří z veřejných zdrojů.
 [foto Pavel Koriťák]
Nedělní dopoledne proběhlo ve znamení rapid turnaje. Hrálo se na 6 kol s časový limitem 2 x 15 minut. Zásluhou Pavla Koriťáka, který dodal notebook i s tiskárnou, se turnaj stihl odehrát ve vymezeném čase. První dvě místa obsadila děvčata - Nikola Gregůrková a Ema Růžičková z A64 Grygov, následovaná Honzou Cimburkem z SK Řetězárna na třetím místě. Ovšem velkou čokoládovou medaili obdržel každý hráč.
výsledky turnaje na chess-results
Ke zhodnocení soustředění mohu uvést, že v případě stanovení přednášek a výuky jako prvořadého kritéria, prostředí střediska s ohledem na omezené světelné podmínky ideální není, inu nejlepší roky má již za sebou. Ovšem při důrazu na možnost provozování venkovních aktivit je poloha střediska optimální. Ostatně RS Habina je využíváno jako základna orientačního sportu, což dokládá kvalitně zpracovaný mapový podklad. A je to i námět pro případné budoucí soustředění v těchto místech, kde se přímo nabízí další sportovní aktivita v podobě výuky základů orientačního běhu. Terén v okolí Vidnavy totiž patří k tomu nejlepšímu, co může Česká republika orientačním běžcům nabídnout. Je zcela jedinečný v tom, že byl formován ustupujícím ledovcem, takže svým charakterem připomíná Skandinávii. Je tedy velmi členitý, je v něm množství kamenů, skal, balvanů, bažin.
Po obědě následoval úklid a odjezd dětí do svých domovů. Během cesty do Jeseníku, kam mě svezla rodina Honzíka Baslera, jsem s tímto sympatickým hochem pohovořil a na dotaz, jak by ohodnotil víkendové soustředění, po krátkém zamyšlení odvětil, jedna minus. Co víc si přát?! |