...po nejasném průběhu by se slušelo dodat. Řeč je o zápase 6. kola Krajského přeboru mezi Zábřehem a Grygovem B.

Před utkáním jsme očekávali, že v družstvu hostí určitě nastoupí žáci doplnění dospělým doprovodem. Spíše jsme se však chystali na ty ze základní sestavy. Samozřejmě, že jsme byli velcí favorité, ale dokázat se to musí vždycky za šachovnicí.

Jedním z hlavních důvodů, proč jsem se po velmi dlouhé době odhodlal k napsání článku z utkání, jsou mnohdy nekorektní diskuzní příspěvky na sestavu hostů, a to nejenom v tomto zápase. Na jedné straně byla prý sestava hostů neetická, nekorektní (?), jako „dětský den“ atd. Na straně druhé se píše o výchově mládeže, o jejich herní praxi, aby hrály vážné partie apod. Pak si vyberte - každý asi podle svého přesvědčení a nátury.

Až budete za pár let hrát s těmito dnešními dětmi o postup z Krajského přeboru, tak si doufám vzpomenete, proč dnes takovou strategii Grygov volí.

Všechny partie spojovala jedna společná věc - byly rozehrány velmi pevné pozice a trvalo opravdu dlouho, než se pozice v nich vyjasnily.

2. šachovnice: Škvír-Zapletal

Jiří držel pevnou pozici, ze které vyskákal oběma koníky a ukořistil pěšce. Po zjednodušení pozice přešla partie téměř do koncovky, ve které černý zvítězil. (0:1)

8. šachovnice: Biolková-Ptáček

Jediný mládežník v domácí sestavě zjednodušil ve střední hře pozici, ve které mu zůstala dvojice střelců. Díky ní Tomáš získal kvalitu s volným a-pěšcem. Koncovka trvala jenom několik tahů. (0:1)

Potom téměř současně skončily partie na 3. šachovnici (Sohr-Jelínek) a 4. šachovnici (Hrabal-Opravil). Na obou stolech se odehrávaly jediné otevřené bitvy - na té třetí se útočilo těžkými figurami s obrácenými rošádami, přičemž bílému se podařilo rozbít králův kryt. Po otevření g-sloupce černý král ten průvan nepřežil (1:0).

Pro změnu na té čtvrté v úvodu hráli první housle jezdci. Oba hráči pro ně měli dobrá pole. Opticky vypadalo, že Matěj drží svého soupeře ve stísněné pozici. Ale Karel zdvojil věže na efku, vymanil se z vazby a získal důležitého pěšce. Po průniku černé dámy do bílé pozice bylo rozhodnuto. (0:1)

5. šachovnice: Navrátil-Gregůrková

Od počátku spíše pozičně hraná partie s výměnami lehkých figur. Ty těžké se všechny seskupily na sloupcích a+b, ale po výměnách zůstala každému jen jedna věž s jezdcem. Ta bílá byla o poznání aktivnější, a když zůstali Jiřímu dva spojení volní pěšci, černá vzdala. (1:0)

Vzápětí skončila i bitva na 7. šachovnice: Krmela-Růžičková. Aleš postupně zjednodušoval pozici výměnami, ale hlavně tvorbou slabých pěšců. Partie tak dospěla do střelcové koncovky s převahou několika pěšců, kterou bílý uplatnil. (1:0)

6. šachovnice: Šobáň-Vicenec

Hrála se Sicilská, kde se ve střední hře hlavně manévrovalo, a hledaly se skulinky. Několikrát jsem si už myslel, že ukořistím třeba pěšáka, ale Honza vždycky našel nějakou dobrou výmluvu. Před časovou kontrolou jsem však zdvojil věže a získával jsem pěšce s vytvořením dalších slabin. Soupeř obětoval jezdce, možná pod dojmem toho, že jsme byli oba v lehké časovce. Oběť byla nekorektní a zůstal mně čistý střelec navíc. V této pozici bílý překročil čas. (0:1)

1. šachovnice: Strašil-Růžička

Zahájení jsem neměl možnost příliš sledovat, jen jsem zaznamenal nějakou variantu Dámského gambitu. Pozice byla dlouho uzavřená, ale ve střední hře získal Pavel pěšce. Po mnoha tazích v koncovce V+J:V+S bílý pěšáka dotáhl až na 7. řadu, načež Marek vzdal. (1:0)

Výsledek působí hladce a jednoznačně, ale průběh všech partií byl velmi vyrovnaný. Jak jsme konstatovali po zápase, „byl to boj“. A vracím se tím k úvodu článku, protože ty nejvyrovnanější partie probíhaly na 4. až 7. šachovnici, tzn. na těch „dětských“. Mládež se neustále zlepšuje a i ostatním družstvům přeji, ať se ukáží, jak budou hrát na „dětském dni“.