Je to už taková tradice. Scházíme se ve Šternberku v našem šachovém klubu vždy těsně před Vánoci, abychom si nejen popřáli klidné a šťastné svátky, ale abychom nadcházející dny okořenili i vůní šachových bojů.

Tyto sešlosti zavedl před mnoha lety náš dlouholetý předseda Stanislav Procházka, který nám letos v dubnu navždy odešel. Vzpomněli jsme na něj a přípitek se tak nesl i v duchu jeho památky. Padla na něj lahvinka slivovice, kterou nám jeho žena věnovala s tím, abychom ji otevřeli při nějaké vhodné příležitosti. Děkujeme. Doufáme, že tam nahoře slaví, hraje a vidí, že my tady dole zatím pokračujeme se vším všudy jako zastara.

Turnaj byl v neděli 18. prosince uzavřenou záležitostí členů a hostujících hráčů klubu. Přizvali jsme navíc jediného čestného hosta a současně rozhodčího tohoto klání, kterým nebyl nikdo jiný než mohelnický Karel Volek, který se podobných akcí či jiných oslav u nás v klubu účastnil již i dříve. Samozřejmě, že rád přijal i pozvání ke hře.

vpravo bronzový Karel Volek v plném soustředění [foto Michal Brückner]

Náš hospodář Marek Pospíšil zajistil občerstvení - výborné chlebíčky, kterých bylo tolik, že jsme původně mysleli, že se nám je ani nepodaří všechny sníst. Ovšem 16 chlapů přece jen něco zmůže, a tak se po nich posléze jen zaprášilo. Porůznu ostatní přinesli kousky cukroví, lahvinky vína a jiné příspěvky do cenového fondu apod. Odměn bylo nakonec tolik, že si je hráči podle umístění rozebrali nejprve v prvním a posléze ve druhém kole, samozřejmě za všeobecného veselí a náležitých poznámek.

Hrálo se rapid tempem 15 minut na partii na devět kol Švýcarského systému. A byla znát uvolněná, v podstatě již sváteční atmosféra nadcházejících Vánoc. Sem tam se nekoukalo na nějakou tu vteřinu na hodinách, v případě padajících praporků a relativně vyrovnaných pozic se soupeři navzájem přátelsky podělili o remízu. Hráči si především přišli užít vzájemné pospolitosti a možnosti strávit sváteční chvíli i u šachovnice, nikoliv jen se svými rodinami. Nad rámec toho se ovšem bojovalo, jak se sluší a patří, a mnohá kola končila pozoruhodnými překvapeními, většinou na úkor favoritů.

Vánoční rapid nakonec zcela zaslouženě - a přiznejme to rovnou - i tak trochu očekávaně vyhrál Petr Mohapl. Jeho 7,5 bodu z 9 mohlo být ještě tučnějších, avšak i Peťa bez větších problémů pustil tři remízy, většinou jako gesto ocenění hry soupeře. Nejenže mu srdečně gratulujeme, ale ještě dodatečně děkujeme, že pořídil PC sestavu s tiskárnou a celý turnaj průběžně losoval.

Na druhém místě poměrně hodně při konkurenci, která se sešla, překvapil Vlado Maďar! Je to dlouholetý člen klubu a ostřílený kozák, v posledních dvou letech se mu i celkově dost dařilo. Nicméně před soutěží měl vyhlídky na své pořadí určitě skromnější. Zahrál však nápadité a nebojácné šachy a ze stříbra se radoval zcela zaslouženě. Stejného bodového zisku 6,5 bodu (avšak horšího pomocného hodnocení) docílil Karel Volek, který tím dosáhnul na pomyslný bronz.

Třetí zleva stojí vítěz turnaje Petr Mohapl, čtvrtý zprava sedí stříbrný Vlado Maďar. [foto Michal Brückner]

výsledky v xls

Své vítěze tedy turnaj poznal, avšak věřte mi, že 5 dnů před Štědrým večerem byl výsledek našeho zápolení až druhořadý. Někdejší elitní velmistr starší generace (ještě za Sovětského svazu) Eduard Gufeld i v pozdním věku vyhlížel svoji zašlou slávu a trápil se, že nevidí hmatatelné plody svého celoživotního úsilí za šachovnicí. A teprve jiný velmistr a světově proslulý šachový publicista Genna Sosonko jej musel poučit, že to nejkrásnější z toho vytěžil v okamžiku, kdy ty partie tvořil.

A to budiž letošním poselstvím - třeba nejen šternberských - šachových Vánoc. Výsledky, ceny, elo koeficienty a já nevím co ještě, nám po celý rok tvoří nezbytnou kulisu naší hry. Jsou ovšem chvíle, kdy bychom mohli vzpomenout na to, co nás v šachu přesahuje, co tvoří jeho kouzlo a co nám v jeho rámci naplňuje naše nitra.

Šachisté ŠK Šternberk přejí všem požehnané vánoční svátky, plné rodinné pohody, a do roku 2017 pevné zdraví a jen samé správné tahy!