Aby nedošlo k nějakému nedorozumění, tak musím všem zavčas sdělit, že v Krajském přeboru v zápase ŠK Jeseník - AŠK Olomouc pan Hastík nehrál jak kráva.

Začnu už sobotním dopolednem, kdy jsem nastoupil v Okresním přeboru za AŠK C proti Žerotínu. Pan Peřina v sobotu nějak neměl svůj den a byl tak laskav, že mě netrápil a docela nepovedenou partii, ve které se prvním tahem dostal do pozic, do kterých nechtěl, a pokusy to nějak uspokojivě rozmotat nevyšly. (1.Jf3 Jc6 2.d4 d5 3.Sf4 g6 4.e3 Jf6 5.h3 Sg7 6.c4 0-0 7.Jc3 e6 8.Jb5 e5 9.Jxe5 Jb8 10.Jg4 Ja6 11.Sg5 c6 12.Jc3 Jc7 13.Df3 Sf5 14.Sxf6 Sxf6 15.Jxf6+ Kg7 a černý se vzdal.)

Spotřeboval jsem necelých pět minut svého času a v tu dobu jsem ještě netušil, jak dobrá průprava to bude na nedělní zápas, který začal být zajímavý už v průběhu zápasu se Žerotínem, protože náš kapitán A-týmu Zbořil se přišel podívat a potvrdil, že díky neschopence bude on a pár dalších chybět na nedělním zápase v Jeseníku.

Těch pár dalších kromě první šachovnice byli Tonda Neoral na druhé a Tomáš Zdražil na třetí a při té příležitosti jsme zjistili, že pověřený zástupce (Peřina Michal) se neobtěžoval sháněním hráčů, takže to vypadalo, že nás bude 6, protože spousta lidí odmítla v sobotu souhlasit s tím, že zabije celou neděli cestou na zápas do Jeseníku. Nakonec se podařilo překecat Hejnara a podmínečně domluvit Martina Konečného, takže byla šance, že pojedeme v 8. (Znalci ví, na co narážím.)

Jelikož někteří mají už měsíc propadlou technickou, tak bylo rozhodnuto, že polovina mužstva pojede vlakem. 6:56 a Jirka Molnár si vzpomněl, že viděl v televizi jak běhává Usain Bolt, díky čemuž stihl tu poslední tramvaj, kterou ještě stíhal odjezd vlaku, a tak jsme už čekali ve dvou, jestli dorazí další spolubojovníci. Na pohodu se objevil Martin Konečný spokojený, protože už stihl ztrestat párek v rohlíku a kupodivu i na čas dojela ta 11, kterou dorazil mladší ze Zdražilů-Honza. Hezky pěkně nádherně jsme 4 a další 4 měli jet autem, to vypadalo celkem idylicky.

Nám ve vlaku idylka skončila v Hanušovicích, kdy jsme museli kvůli výluce přesednout na autobus, který nás překvapivě včas dovezl do Jeseníku, takže jsme měli 15 minut na dojití do místní šachové klubovny. Navigace tvrdila, že tam budeme 9:29, ale my samí sportovci xD jsme překonali očekávání navigace a už 9:27 jsme vstoupili do cílové budovy, kde jsme byli hned přepadeni...

...nějakou milou paní z domácích řad, která nás postavila před nekompromisní volbu: buď káva nebo některý z nabízených čajů. Museli jsme šetřit odpor k zápasovým bojům, a tak jsme podlehli, velmi dobrovolně a zahřáni teplým nápojem jsme vyčkávali na příjezd našich spolubojovníků, kterým bylo zatěžko cestovat vlakem a jeli autem. Už ve tři čtvrtě dorazili a mohl být zahájen zápas. Domácí taky nenastoupili v nejsilnější sestavě, takže náš optimismus ohledně výsledku zápasu byl posílen.

Takže pojďme k jednotlivým šachovnicím, jak jsme se utkali:

1. Hastík-Peřina

2. Kozák-Fiala

3. Vraspír-Gerych

4. Halama-Zdražil Jan

5. Matlocha-Přenosil

6. Táborský-Molnár

7. Výšek-Konečný

8. Šmida-Hejnar

Elo hovořilo jasnou řečí, ale průběžně se srazilo s realitou a já po šocích z minulého týdne dostával další kapky. Jak je mým zvykem tahal jsem rychle a zběsile, takže jsem měl dost času okounět u partií spolubojovníků a nestačil jsem se divit.

Doktor Hejnar vypadal v zahájení, že bude potřebovat nějakou medicínu, protože mi přišlo, že je čistě prohranej. Mladej Zdražil bojovník non plus ultra místo obětí a útoků hraje nějaké připo....é d3 v zahájení, kde bych řekl, že soupeř se pokusil naroubovat Marshalla na jinou variantu Španělky. Jirka Molnár vypadal, že neví co se soupeřovou "kavárnou", a čas mu utíkal víc než rychleji. Jen Martin Konečný opakující svoji variantu ze sobotního zápasu vypadal, že kavárenské oběti figury za dva pěšce mu nečiní problémy a měnil figurky tak úspěšně, že měl prakticky figuru navíc, neboť jeden z pěšců, co měli kompenzovat figuru, byl dvojpěšec bez možnosti postupu a druhý byl opožděný e-pik, který se proti dvojbloku d5, f5 neměl kudy procpat. Na trojce Honza Gerych se soupeřem rozehrál "nejlepší" variantu proti Královskému gambitu (exf4 s dalším d5), ale zvolili modifikaci z vlastní tvorby a průběžně mi nebylo jasný, kdo z nich vlastně útočí, ani čím, ani kam... Na prvních dvou deskách to vypadalo na plichtu a já stál objektivně na remízu, takže jsem věřil, že bych mohl vyhrát. :-) Po svém dvacátém tahu mi soupeř nabídl remízu v následující pozici:

Takže jsem musel místo zahrání připraveného Sf5 oznámit zástupci kapitána tuto skutečnost. V tu chvíli soupeři na hodinách zbývalo 46 minut a mně 102 minut. Michal Peřina vyslechl nabídku, jež mi byla učiněna i moje oznámení, že chci hrát dál, ale vzhledem k tomu, jaký jsem měl čas, rozhodl, že mám počkat, jak se bude zápas vyvíjet.

Tak jsem čekal, průběžně jsem Martinovi Konečnému dovolil hrát dál, pokud chce, když soupeř mu s dvěma pěšci za figuru nabídl remis. Během následující hodiny dostali někteří mí spolubojovníci předčasné vánoční dárky v podobě šachového materiálu, a tak díky výhrám na třetí, sedmé a osmé šachovnici vedeme 3:0. Za tohoto stavu dostal nabídku remízy i Honza Zdražil, který sdělil zástupci kapitána, že chce hrát dál a bylo mu to dovoleno, zatímco já měl stále zákaz hrát dál, i když v tu dobu už jsem měl horší čas než soupeř a čas běžel dál.

Další dárek v podobě věže dostal na 6. šachovnici Jirka Molnár a byl tak "blbej", že ji vzal. Podle mě i mého soupeře ji měl nechat být a dát radši mat, ale Jirka trval na tom, že věž je věž...

4:0 pro nás a já čekal, až Michal laskavě udělá tah, abych mu vysvětlil, že by mi mohl konečně dovolit hrát dál. Koukám na jeho partii a během pár vteřin vidím, že pan Hastík ustoupil střelcem sice na aktivnější pole, akorát však umožnil malou kombinaci vedoucí k zisku pěšce. Michalovi trvalo přes půl hodiny, než na Jb4 přišel, takže když konečně udělal tah a já ho dostal od šachovnice, abych mu "přátelsky" vysvětlil, že už by mě mohl k...a nechat hrát tu partii dál, tak mi zbývalo na hodinách posledních 17 minut. Sice mlel ještě nějaký nesmysly o pojištění výsledku, ale nakonec jsem po téměř hodině a půl dostal svolení konečně zahrát svůj dávno připravený tah 20...Sf5, který samozřejmě objektivně nevede k výhře, ale prostě je to pozice, kterou hrát chci a myslím, že nic horšího než remízová koncovka mě nemohlo potkat, i když... S tím málem času, co mi na hodinách zbylo, už bylo možné všechno.

Soupeř nechal stát f-pěšce, což mě celkem překvapilo, protože jsem tah tímto pěšcem považoval za v podstatě jediný, a místo toho hrál 21.Vfe1, načež se po mém "easy" 21...Je6 zamyslel na tak dlouho, že mě časově dohnal, ale pozice je už podle mě tak špatná, že tady neměl co vymýšlet a taky "nic" nevymyslel. Po tazích: 22.Dc1 Jd4 23.Ve3 Jf3+ 24.Vxf3 gxf3 25.Ve1 Vd3 26.Dh6 Sg6 27.h4 Dg7 28.Dc1 V8d8 29.c5 V8d4 30.Kh2 h6 31.Jd6 Sh7 32.J3e4 Sxe4 33.Jxe4 Dg6 se rozhodl jezdce e4 bránit nepřímo. Pozice je stejně objektivně vyhraná pro černého, ale s minutou na hodinách jsem byl rád, že mohu vše zjednodušit a po 34.Dc2 Vxe4 35.Dxd3 jsem zahrál tah i počítačem hodnocený dvěma vykřičníky. Proč, nevím, protože mně přišel samozřejmý...

Už jste na něj přišli? Pokud ne, tak je něco špatně. :) Samozřejmě 35...Vxh4+. Kromě té drobnosti, že věž nelze brát pro mat, padá nekrytá dáma na d3, soupeř se ostatně po 36.Kg1 Dxd3 37. gxh4 e4 vzdal.

A jelikož v mezičase remizoval Honza Zdražil, který nevyužil mnoha možností, které se mu v partii naskytly, tak vedeme 5,5:0,5.

Pak si bohužel vybral slabší chvilku Vlastík Fiala a prohrál tupě remízovou jezdcovku J+4p proti J+4p. (Pokud nebyla náhodou vyhraná pro něho.) Přišlo mi, že prostě v určitý okamžik "přestal hrát", a ačkoli byl fyzicky pořád za stolem, tak duchem byl zřejmě někde úplně jinde. Nevadí, body nám už udělal a ještě jistě nějaké udělá, tak mu tohle zaváhání odpustíme. (Možná xD) 5,5:1,5

A hraje se jen na první desce, kde soupeři přežili oboustrannou časovku, v níž se podařilo Michalovi transformovat svoji výhodu z čistého pěšce na pěšce dva. Jediným kazem na kráse bylo, že ho to stálo figuru. Nicméně v okamžiku, kdy jsme odjížděli, vypadala situace tak, že buď pan Hastík najde vrácení figury a přechod do remízové věžovky anebo pukne. "Vlaková enkláva" předpokládala spíše, že se mu figura vracet nebude chtít, no mýlili jsme se, pan Hastík to nehrál ani jako kráva ani jako vůl a pěkně v klidu tu partii odremizoval vrácením figury. 6:2

S výsledkem panuje v našem táboře spokojenost, domácím děkujeme za příjemné šachové prostředí a panu Hastíkovi se omlouvám, ale nemohl jsem odolat a musel jsem to napsat. (V průběhu zápasu za mnou totiž přišel a vysvětlil mi, že hlavně nemám psát, že to hrál jak kráva, což jsem splnil a to dokonce 2x.)