Víkend pro mne opět započal tradiční přípravou na čtyřech kolech, tedy prohnat svůj kosočtverec přes krásu Čech a Moravy, z Kladna do Bohuňovic. Již po cestě jsem přemýšlel o nějakém teambuildingu. Po rozkoukání v Bohuňovicích nastal čas zjistit novinky a drby v místní hospodě. Nakonec jsme se sešli v trojici otec, bratr a já. Stmelování týmu proběhlo celkem úspěšně, když jsme jako tým zabojovali v klasické vesnické bitce. Jenže 3 versus 7 nám šancí moc nedávalo, tak jsme s nějakými lehkými následky rezignovali, vytlačili se z hospody a „šli si lízat rány“.

V neděli jsem vstával s bolestí hlavy v šest hodin ráno. Jen nevím, zda mě bolela hlava z nějakého obdrženého hitu nebo z alkoholu. V 6h 40min jsem byl u našeho tradičního mola u bazénu první, nachystaný k odjezdu. Nakonec byl výjezd posunut na sedmou hodinu pro nadprůměrnou spavost některých členů týmu.

V 8h 20min po strastiplné cestě plné smíchu jsme dorazili k Lidlu v Jeseníku pro doplnění zásob na zápas. K mému překvapení dvacet minut poté u hrací místnosti pusto. Ani domácí.

Netrvalo ale dlouho a dorazili i domácí. Při vstupu do hrací místnosti nás opařil odér vlhkého zdiva a zavřených oken, takže duchna... Mirek Hampl mi podal z police intim sprej, se kterým jsem zamořil trošku sebe a své okolí. Lepší trošku chemie než ten puch. To byla ale jen malinkatá kaňka na zápase. Každý tým je rád, že má vůbec svou hrací místnost, možnosti výběru v dnešní době asi moc není. Lepší něco než nic.

K zápasu:

Sestava domácích byla poprvé v sezóně kompletní. Takže +- prvních pět šachovnic o průměru 1900.

Partie nejsou řazeny dle časového harmonogramu, ale dle sestupného klíče, od 8. šachovnice dolů.

Na 8. šachovnici hrál hráč domácích Čecháček proti našemu Krejčímu. Během partie domácí užmul asi 5 piňdourů navíc a postupem času se protlačil k vítězství. Překvapení se nekonalo. 1-0

Na 7. šachovnici byla divočina, ve které by se bála na každé straně i lvice Elza. Hrubka našeho Jirky Grůze proti domácímu matadorovi Edu Tillovi vše ukončila, když ve 26. tahu místo braní na d7, tj. Jxd7, s pěšcem navíc a s přemýšlením o možné výhře zahrál Vxd7 s rychlým koncem pro Jirku. 2:0 Opravdu škoda této partie, ta se dala vyhrát.

6. šachovnice byla v systému Rétiho. Domácí Loužil proti Mirkovi Hamplovi v zahájení opakoval tahy. V průběhu partie se Mirek zhlédl ve vazbách domácí mladíka. Jenže ten měl nachystaný vždy mezišach, což Mirek nedomyslel. Ztráta tuším kvality dala předzvěst jeho prohře. Po asi dalších deseti tazích zasloužená prohra. 3:0

5. šachovnice, kde domácí hráč Karel Volek dorazil asi pět minut po zahájení zápasu, jeho soupeřem mu byl můj otec, Mojmír Telařík. Hrála se Francie... Partie byla dlouho vyrovnaná, spíše remíza... Byla to poslední partie dne, a i když domácí viděli jasnou výhru pro svého hráče, tak ať jsme ji na tiskovce hledali, jak jsme chtěli, nenašli jsme ji. Hlavně partie mohla skončit mnohem dříve remízou. Tedy až do doby, kdy v centru proběhla výměna a netrpělivej otec po slovech domácího hráče, že mu jeho vlak jede stejně až za dlouho, udělal hrubku. Je mi jasné, že remíza se nedaruje, velký elo rozdíl... Asi taky motivace. Nemá smysl se v tom babrat. V té partii udělal jediný víceméně špatný ústup Dc6 s vidinou hrubé chyby (přehlédnutí šusťáku) domácího, která samozřejmě nepřišla. Zde měl být můj otec trpělivej... V poklidu se stáhnout na 7. řadu, uhnout králem na osmou, svou dámu po sedmé převést na královské křídlo, nenechat si tam vběhnout dámu soupeře a v poklidu si dojít asi pro tu remízu. No nestalo se. Do útrob královského křídla pronikla bílá dáma a s pomocí pěšců zdevastovala černého královské křídlo. 4:0

Shrnutí: Poslední 4 desky Bohuňovic probendily asi 1½ bodu.

4. šachovnice: Můj soupeř byl Zdeněk Rychlík, který se nám svěřil, že v mládí bydlel v Bohuňovicích. Takže takové malé okořenění partie. Začal jsem Dámským gambitem a k mému překvapení začal soupeř šílenou defenzívu. Normálně tak aktivně nehraji, ale vytáhl jsem pěšce d4, c4, b4 vedle sebe a čekal, až se soupeř konečně projeví. Ten, elově o více než 200 bodů silnější, se konečně odhodlal a začalo se něco dít. V partiáři mám bohužel 3 zmatky, takže jsem to nedokázal přesně tah za tahem dát dohromady. Budu muset asi šmátrat v paměti doma. Tedy až na to bude čas. Zrekonstruovat ji. Nebo pokud se podaří přesvědčit pana Rychlíka, aby dal partiář Patrikovi, který mi ji přepošle nebo umístí na web. :-)

Na tiskovce jsme nějak přeskakovali, nějak jsme se dostali až ke konci. Já v průběhu vyčkával, co na mě soupeř vyvalí. Kupodivu vyvalil hrubku, kdy počítal a počítal, vypočítal uzmutí mého koně se střelcem za cenu jeho věžky, leč se přepočítal. Vzal věžkou mého koně, já dámou jeho věž, následně jsem dostal koněm vidličku na dámu a střelce. Suše jsem ujel dámou, on mi snědl koněm střelce, hle můj střelec byl pokryt koněm, to přehlédl. První zisk.

Ovšem ukazovalo se, že není možné udržet pěšce na b, tak jsem začal řešit převod dámy s koněm na královské křídlo, to bohužel soupeř hned prohlédl. Plán B byl tedy poměnit co nejvíce figur. To se naštěstí podařilo, oslabil jsem ho o bílého střelce. Oba jeho střelci byli velice silní, tak to byla taková malá úleva. Následně po různých potahováních se dostavil nedostatek figur černého. Přišla druhá hrubka, kdy si chtěl vylepšit pozici, posunul dámu a přestal krýt koně. Po chvilce váhání jsem si vzal i toho koně. Po asi dalších 8 tazích jsem soupeře umatoval. Soupeř měl evidentně den blbec. 4:1

3. šachovnice: Mladý Gawlas zapletl našeho Pepu Peřinu do výměn, kde ztratil přehled i materiál. Přesně hrající mladý hráč domácích nedal Pepovi ani čuchnout a po zásluze Pepu přejel. Wow! 5:1

2. šachovnice: Tady náš kapitán Pavel Chromčák hrál s Petrem Chytilem. Jasná remíza až do 20. tahu. V 21. tahu však zahrál náš kapitán hrubku. Místo postupu pěšcem na f4 a tím vyhnat černého střelce, který kryl důležité pole d2 obsazené černou věží, zahrál Kg2. Následovala ztráta materiálu a bylo vymalováno... Fakt laciná ztráta dobře rozehrané partie. 6:1

1. šachovnice: Patrik Gnida vs. Radek Telařík. Po nočním hecování přes Messenger, co kdo bude hrát, že bude jasná „Španělka“, byla na stole hybridní „Sicilka“, tedy pro mě hybridní. Patrik rychle získal převahu, osamostatnil Radkovi rychle pěšce ve středu. Mít u sebe ručník, hodím ho tam za Radka. V momentu, když už Radek uvažoval o konci partie, chtěl ještě využít možné časovky, co kdyby Patrik náhodou ještě udělal nějakou nepřesnost. Evidentně nastal v „Houstonu“ problém. Patrik se zamotal, ať už z časové tísně nebo z čisté nepozornosti. Dovolil si pustit dvě Radkovy věže na druhou řadu a Patrik musel řešit problém. I přes postup jeho pěšců byl Patrikův král v permanenci černých věží. Náhle se stalo to, co nikdo nečekal. U stolu si oba hráči mysleli, že je mat. Patrik podal Radkovi ruku a začal si sypat popel na hlavu. Jaké bylo překvapení pro oba hráče, Patrik měl svým králem možný ústup, kterého si ani jeden u stolu nevšiml. Cca desítka lidí nad stolem je v tom nechala čvachtat.

Komické zakončení. Patrika je těžké v této soutěži porazit, leč zvládl to sám a možná dodnes mu hraje v uších song od Karla Gotta „To musím zvládnout sám“... :-)

Skvělý zápas. Výborná atmosféra. Spousta zábavy. Nyní už jen držíme palce k postupu Řetězárny.