Tentokrát jsme měli silného soupeře, se kterým nemáme v poslední době příznivé bilance. Kapitán si toho byl plně vědom a snažil se postavit co nejsilnější sestavu na utkání proti nevyzpytatelnému Tatranu Litovel. Týmová morálka v „Řetězech“ je naštěstí slušná a tentokrát tomu nebylo jinak. Všichni potvrdili svou účast až na Karla Volka, který pískal extraligu v Litovli, kterou jsme měli možnost také sledovat, ale o tom až později.
V pátek večer mi kapitán sdělil, abych informoval Filipa Loužila, kde má za nedělního svítání čekat, a že naše trio Romana, Patrika a mou maličkost v České Vsi vyzvedne náš stoprocentní Franta Mach. Já jakož to hráč, „plnící si“ povinnosti vůči týmu, jsem všechny úkoly odkýval a splnil je, podle mého, na výbornou.
V neděli jsme měli čekat krátce po sedmé hodině ranní u Hrušky, nad kterou bydlí Patrik Gnida. Ze zatáčky se vyřítila stříbrná oktávka, kterou kočíroval Franta, a tak jsme nasedli a vyrazili do Jeseníku za zbytkem mančaftu, kde jsme zjistili, že Filip Loužil si také rád přispí déle než je zdrávo. Když nezvedal mobil, byli jsme nuceni ho vytáhnout z postele násilím. Pro příště si jistě zapamatuje, že si má natočit budík.
Když už jsme byli konečně kompletní, mohli jsme vyrazit do daleké Litovle. Cesta byla divoká, obzvlášť, když jedete s Frantou Machem, který jezdí za prací tisíce kilometrů a pomalou jízdu přímo nemůže vystát. To, že na tachometru bylo neustále nad 130 zatáčka nezatáčka, mi vůbec nevadilo, páč jsem seděl na zadních sedadlech, ale pan Till, který se krčil na sedadle smrti, by si jistě zasloužil trochu klidu. Uklidnila ho až zastávka v Zábřehu na pumpě, kde si koupil lahváče.
Na místo jsme dojeli s půlhodinovým předstihem, ale najít v Litovli hrací místnost nebylo nikdy snadné, zvlášť, když se to hraje pokaždé jinde. Krátce po deváté jsme se usadili do školáckých lavic... Ani o víkendu se toho nezbavím... Proběhly jisté připomínky k pravidlům a líté boje mohly začít.
Na jedničce se střetl zabiják Patrik Gnida, který se svých soupeřů neptá! Tentokrát s ním měl tu čest Honza Homola. Patrik si v zahájení nechal vzít figuru. Tím do mě vložil pár kapek nejistoty a vsadím se, že nejen do mě. Patrik opět prokázal svou kvalitu a skrytým tahem Jb4 vytřel soupeři zrak, když si v devátém tahu postavil dámu, která mu ale dlouho nevydržela. Odnesla to však soupeřova kobyla na b1. Po naprostém chaosu vznikla ze zahájení střední hra, kde měl Patrik pěšce navíc.
Po necelých dvou hodinách hry nám připsal bod na 8. desce Franta Mach, který si jako jediný od nás drží stoprocentní bilanci. Franta hraje útočně a tentokrát se do svého soupeře doslova pustil vším, co měl k dispozici. Mat se nekonal, ale pěšec, který unikl až na sedmou řadu, rozhodl. 0:1
Sedmý stůl nepatřil nikomu jinému, než našemu kapitánovi. Náš borec získal koncovku D+V na každé straně akorát s tím rozdílem, že měl 3 floky navíc. Nicméně neukojitelná touha po vítězství či jakýsi zkrat srazil našeho bijce na kolena, když místo toho, aby vše vyměnil a přešel do vyhrané koncovky, si nechal dát dvojtažec. Tohle bylo dosti kruté, ale snad se Míra poučí a příště zachová v podobné situaci chladnou hlavu. 1:1
Nejprve jsem si myslel, že nás tento kiks bude v konečném součtu mrzet, ale zjistil jsem, že pan Till má figuru za 2 ťoky, kterou jeho soupeř „nekorektně“ obětoval. Patrik získal dalšího pěšce a zjednodušoval pozici. Roman Gawlas hrál s černými výměnnou francii, která byla tupá jak starý nůž.
Já na dvojce jsem se utkal s Honzou Štefanišinem. Soupeř uspěchal útok černými v ortodoxce, který jsem musel potrestat. Rozbombardoval jsem centrum, měl jsem všechny figury vyvinuté a krále v bezpečí, zatímco soupeř měl krále ve středu a jedna figura zavazela druhé. Přišla další nepřesnost či zaváhání a jinak než ve dvaceti tazích to skončit nemohlo. Ujali jsme se těsného vedení. 1:2
Filip Loužil zaklínoval dobrou remízu s Karlem Haderkou v rychlém drakovi, kde se většina figur vyměnila a na žádné straně už nebylo na co hrát. 1,5:2,5
Na šestém plátně se pan Till dosti nepřesně a i trochu zbytečně bránil útoku za obětovanou figuru. V jednu chvíli už jsem přestával věřit v jeho prospěch, ale přišla nečekaná nabídka remízy od soupeře, kterou pan Till po debatě s kapitánem a zhodnocením pozice Patrikem Gnidou přijal. 2:3
Měl jsem dost času a začínal jsem se ukousávat nudou. Zvědavost mi nedala a šel jsem navštívit místnost o dvě patra níže, kde se hrála Extraliga, v níž podlehla Lysá nad Labem B Litovli 3,5:4,5.
Mezitím dorazil i Patrik, který uplatnil svou výhodu a lehce dotáhl partii za vítězstvím. 2:4
Tím ale nic nekončilo, ba naopak horor teprve začal, protože Zdeněk Rychlík marně hledající svou bloudící formu ztratil kvalitu, a i když se snažil pozici jakkoliv zachránit, už to prostě nešlo. 3:4
Všechno tak bylo v rukou Romana Gawlase, jehož pozice přešla do koncovky, kde měli oba hráči koně a 3 piony na každé straně. Já s polovinou týmu jsme měli naspěch, a tak jsme vyrazili dřív s vidinou, že to Roman musí udržet, i kdyby nechtěl. Byli jsme už v Hanušovicích a nikdo nevolal. Bylo nám to hodně podezřelé. Pan Till zavolal kapitánovi, který nám sdělil, že Roman to má přivyhrané, ale má poslední 2 minuty do samotného konce. Zavěsil s tím, že nám zavolá, až bude po všem. Nevím jak ostatní, ale já jsem měl nervy na vážkách. Jenom Filip to měl na háku, protože usnul, což jsem mu chvíli záviděl.
Po deseti minutách nám do sluchátka bylo řečeno, že Roman pukl, což znamenalo 4:4. Všem nám sklaplo a nevěděli jsme co říct. Pár vteřin na to mi volá Patrik a křičí: „Jeee tooo taam!“ Až ho potkám, tak mu tenhle fórek podepíšu na obličej... 3,5:4,5
Tentokrát to bylo opravdu drama, ale i přesto se štěstí usmálo na nás a další 3 body jsou v České Vsi! Postup do Krajského přeboru máme ve vlastních rukou, ale ještě nás čekají rozjeté Bohuňovice a hlavně Zábřeh B. Jestli chceme vyhrát, musíme si to vybojovat sami! Šachům zdar! |
