Takový ten den, kdy člověk zakopává o vlastní nohy, přemýšlí o tom, co by se stalo kdyby, a přeje si, aby to skončilo co nejdříve... Den, kdy se svět otočí zády, štěstí zůstalo bůhvíkde a přitom vám neustále někdo hází klacky pod nohy. To bylo stručné shrnutí černé neděle v podání šachistů Velkých Losin, kteří si dnes vypili pohár hořkosti do dna a hned v prvním kole tak prakticky zničili své sny a naděje na postup do 1. ligy.

Už ráno jsem měl nutkání zůstat tam, kde jsem se zrovna nacházel, tentokráte jsem bohužel intuici neposlechl. Netušíc nadcházející problémy, nasedl jsem do zcela prázdného tranzitu, s výjimkou řidiče Vadima. Bylo osm hodin. Ve vzduchu se vznášel jemný opar. Stále nás bylo málo... Konkrétně čtyři. Znaven jsem opřený o sklo lehce podřimoval. Ale lidí nepřibývalo. A to bohužel ani tam, kde přibýt měli. Konkrétně v Lichkově, kde měl přisednout polský host, no kde nic, tu nic.

S posledními zbytky nadějí a vědomím, že asi hrajeme v sedmi, začal obrovský chaos, který vyřešil až díky své obětavosti Renek Frnka, který se po vlastní ose na poslední chvíli vydal postavit se osudu. Přijeli jsme do Ústí na nádraží. Vítr profukoval prázdná nástupiště. Vlaky se zpožďovaly. Kde nic, tu nic. Dokonce ani tam, kde měli čekat Marek s Nicolou. Setkali jsme se o 20 minut později. A Polák stále nikde...

Přípravy zahozeny do koše, sestavy se vyrovnaly. Mohlo se stát cokoliv. Ačkoliv to mohlo vypadat na zajímavé vyrovnané utkání, veškerá dramatičnost zmizela již po zahájení. A to i přesto, že rychle vyhrála last minute posila Renek. Ke konci měl na hodinách 1:25...zjevně hrál ve velké pohodě. 0-1

A to byla asi tak jediná partie, která vypadala dobře pro nás, pak tu byl pár nejasných partií na prvních dvou deskách a ten zbytek byly partie odpálené nebo hodně podezřelé. Jako první z těch připrohraných to zabalil Marek, který daroval v zahájení pěšce bez nějaké kompenzace a ve věžovce ten pěšec chyběl. 1-1

Na šestce jsme zapsali další nulu, když Svaťa se černými nedostal prakticky do hry a byl postupně zmasakrován aktivními figurkami soupeře. Tato partie jako by vystihovala průběh celého zápasu - na začátku očekávání, pak už jen utrpení. Vedle nám aspoň půlku připsal Vadim, který nevybočil z řady a daroval taktéž pěšce, ale aktivní hrou ho získal zpět a dosáhl remízové koncovky 4 střelců. 2,5-1,5

Jestli byly Losiny v této chvíli na dně, tak jsem je zakopal ještě hlouběji. Tradičně jsem to zahrál jako mameluk, ztratil jsem figuru a až pak zjišťoval, co s tím dál. K mému překvapení se to ještě dalo hrát, a když už jsem se po soupeřových chybách blížil k remíze, tak jsem dal jedním tahem KO sobě i týmu, zahodil propisku i s partiářem a šel od toho co nejdál. Moji rádoby hru alespoň částečně vykompenzoval Laďa Stratil, když po soupeřově přehlédnutí zvítězil na taktiku. 3,5-2,5

Chybělo nám ještě 1,5 bodu a bylo jasné, že ty určitě nezískáme, protože Nicola nezvádla zajímavě vedenou partii a v závěrečné pozici K,J,p x K,D jsme ji již šanci nedávali. Šance na výhru byla u Víti, který po oběti kvality mohl efektně zvítězit, neviděl to, ale i přesto byla pozice víc než dobrá. Nakonec ovšem zbyl jen samotný jezdec navíc a ten mat dát nezvládne. 5-3

Není k tomu co říct. Jsou to šachy, stává se to. Nezbývá než co nejrychleji zapomenout a tohle už nikdy neopakovat...

převzato z šachového webu Velkých Losin