Čirou náhodou jel kolem Patrik Gnida, který je ostražitý a hned si mě všiml a zastavil mi. Byl jsem mu vděčný, protože po 90 minutách na stadionu už jsem byl tak promrzlý, že bych skočil i do pece. Cestou v mezi řečí Patrika napadlo, že bychom mohli zajít do klubu a vypít víno, které jsme vyhráli ve Zlatých Horách v létě na turnaji. Na což jsem mu odpověděl proč ne! Patrik sehnal Romana Gawlase za což má můj obdiv, protože ho sehnat je nadlidský úkol. Přijeli jsme domů, něco zakousli a vypravili jsme se do šachové klubovny nedaleko od našich domů. Patrik sehnal něco slaného k chuti a pití. Byli jsme asi v půli cesty, když jsme zjistili, že nemáme vývrtku na víno. Jelikož Patrik začíná sportovat, ochotně pro ni doběhl. Roman se velmi ochotně ujmul otevírání vína, ale nějak mu vyschlo v krku, takže to musel dokončit Patrik. No, když se to konečně povedlo, já jsem všem nalil, kromě sebe samozřejmě, protože ještě nejsem plnoletý. U sklenek vína a kofoly jsme rozebírali nedělní zápas a u toho jsme si zahráli mini turnaj, který se konal v tempu 3 minuty + 2 vteřiny za tah, což nás dokonale nabudilo na zítřejší zápas. Kolem jedenácté hodiny večerní už bylo blicání příliš, že i ve snu mi to nedalo pokoj a ostatním jistě také ne.
V neděli mě budí mobil tak dlouho, dokud neprobudil celou rodinu. Všichni mi za to vřele poděkovali a zase šli spát. Jenom já jsem se musel chystat na zápas oblastního přeboru sever, kde ŠK Jeseník B hostil Řetězárnu Českou Ves.
Chtěl jsem si zjistit autobus do Jeseníku, ale v tom mi volá Patrik Gnida, že nic nejede, a tak volal kapitánovi, který byl tak ochotný a přijel pro nás k obecnímu úřadu v České Vsi, kde měl stát i Roman Gawlas, ale ten byl v nedohlednu. Když jsme nasedli do auta, Roman teprve vyšel z domu a nastoupil o pár metrů dál. Přijeli jsme do jesenické hrací místnosti, kde na nás čekalo příjemné pohoštění, které pro aktéry utkání připravil Martin Šmída, za což mu patří velké dík!
A teď již k samotnému utkání. Jelikož jesenické družstvo v poslední uplynulé sezóně vybojovalo zasloužený postup do krajského přeboru, tak se derby konalo s již zmiňovaným Jeseníkem B. Nutno podotknout, že mezi oběma celky panuje velmi přátelská atmosféra a vzájemná spolupráce. Česká Ves byla podle papírových předpokladů na každé desce silnější, ale šlo pouze o formalitu. Domácí podlehli Řetězárně 6:2, ale až po velkém boji.
První partie končila asi až po dvou a půl hodinách. A to na 8. šachovnici, když Franta Mach útočnou hrou porazil Samuela Vrbovského. 0:1
Chvíli na to se rovnaly figurky i na sedmé desce, když českoveský Jiří Walák v jakési podivné Sicilce porazil Martina Šmídu. 0:2
Na třetí šachovnici změřili své síly Bedřich Výšek s Romanem Gawlasem. Bílý vyrukoval na Romana Dámským gambitem a černý na to odpovídal Poloslovanskou obranou. Roman brzy vyrovnal hru a získal velmi sympatickou pozici s dobře postavenou dvojicí střelců mířících na bílou pevnost před králem. Jesenický borec nabídl remízu, kterou Roman zamítl a hrálo se dál. Pozice se mírně uklidnila a soupeř se rozhodl otestovat Romana nabídkou remízy po druhé. Roman opět odmítl a následně soupeř přehlédl jednotahový mat a bylo vymalováno. 0:3
Na první šachovnici se hrála velmi vyrovnaná partie a domácí Vladimír Halama českoveskému Patriku Gnidovi dlouho statečně vzdoroval. Udělal však malou chybu a naše jednička začala úřadovat. Patrik získal materiálovou převahu a pozici a dovedl partii do vítězného konce. 0:4
Za tohoto stavu se dohrávaly partie na 2., 4., 5., a 6. šachovnici.
Nejprve ze zbylých soubojů skončila moje partie na druhé desce, kde jsem se bil za svůj celek s jesenickým kapitánem Bedřichem Táborským. Hrál jsem trpělivě a na pozici, ve které jsem donutil soupeře naskládat jeho figurky na 8. a 7. řadu. Nicméně i přes veškerou prostorovou převahu jsem dlouho hledal, kde to zapálit. Nakonec jsem třikrát obsadil d-sloupec těžkými figurami a následně se mi povedlo dostat soupeře do takové pozice, že nemohl potáhnout žádnou figurou, pokud nechtěl něco ztratit. Soupeř se rozhodl vykoupit kvalitou, ale ani to už na záchranu pozice nestačilo a krátce na to kapituloval. 0:5
Mezi tím probíhala velmi vyrovnaná partie na 5. šachovnici, kde se utkali Pavel Koriťák st. s naší velkou posilou Karlem Volkem. Partie byla velmi vyrovnaná až do samotné koncovky nestejných střelců a různobarevných vězí. Tuto partii jsem nestíhal příliš sledovat, tak jsem se na ni po zápase optal našeho borce, který má za to, že partie byla remízová, ale soupeř chyboval a to ho stálo bod. 0:6 To byl šestý bod pro Českou Ves, leč poslední.
Na 4. desce se s nedělní formou příliš nepotýkal náš hráč Zdeněk Rychlík, který ve střední hře daroval soupeři 2 pěšce a ten je přesnou hrou přetavil ve vítězství. 1:6
Velkou smůlu měl jistě Filip Loužil hájící naše šesté prkno. Ve střední hře získal pěšce a velmi líbivou pozici, kterou ale nevyužil a začal dělat jednu hrubku za druhou. Někde daroval soupeři figuru, ale v koncovce, kdy soupeř měl V+S+p a a náš hráč V+2p mohl ještě vybojovat alespoň remízu. Nicméně už byl asi frustrován a i tuhle šanci propásl. 2:6
Řeči před zápasem a papírové předpoklady jsou jedna věc, výsledky a fakta věc druhá. Kdybych měl však zápas zhodnotit, tak si myslím, že vstup do nové sezóny se České Vsi povedl na výbornou. |
