V neděli 11.10.2015 začala nová sezóna družstev dospělých. Jediný zástupce Olomouckého kraje v 1. lize A64 Grygov zajížděl k prvnímu zápasu do Brna zkřížit zbraně s místní Lokomotivou. Na utkání jsem se netěšil z jednoho důvodu - tento velkoklub (možná největší v republice) vyřešil před léty problém s hrací místností tak, že se nastěhoval do sklepa jedné místní ZŠ. Proti gustu žádný dišputát, možná je to i záměr, neboť domácí zoceleni pobytem v této kobce mají nejspíš proti hostujícícm družstvům výhodu. Po tomto úvodu je asi všem jasné, jak utkání dopadlo.

Ale pojďme příběh vypovědět od prvních řádků. Vzhledem k tomu, že jsem měl dost problémů s vlastní partií, nemohu detailně vylíčit průběh na všech deskách. Zřetelně jsem vlastně viděl jen souboj na 2. šachovnici, kde Dejf Kaňovský narazil na našeho bývalého kapitána IM Šimiho a veškeré nástrahy vyřešil brzkou nabídkou remízy, kterou soupeř nečekaně akceptoval. Dobrá půlka bílými, kdyby takto úspěšní byli všichni naši bílí, tak jsme mohli slavit vítězství. Další boje byly tvrdé a všechny se rozhodly kolem časovek. Nevím, jak končily chronologicky, tak to vezmu po šachovnicích. Na jedničce Richard junior opět prověřoval královskou indickou. Soupeř (IM Zwardoň) zvolil nějaké boční pokračování ve variantě s g3. Chvíli se zdálo, že by bílý mohl mít převahu, náš lídr ale vše zpacifikoval. Stálo ho to většinu času, a proto remízové nabídce nešlo odolat.

Proti mně vyrukoval Josef Kratochvíl s Rétiho výstavbou. Já jsem se pokusil hru trochu oživit a získal jsem lehkou iniciativu. Vše rozhodla časovka, v níž soupeř několikrát chyboval a tak jsem utrpěl vítězství. Myslel jsem, že zvyšuju tak na 4:1, neboť i ostatní partie, když jsem je viděl naposledy, vypadaly příznivě pro nás. Opak byl ale pravdou. Jeden z našich nešťastníků byl Radek Sluka. Radek měl bílými příjemnou pozici a velký časový náskok. Po 30. tahu ale přešel na strategii generála Custera u Little Big Hornu a zopakoval jeho grandiózní výsledek. Zda za tento výpadek mohl pohled do hlubokých očí jeho soupeřky WGM Evy Kulované nebo jen zatuchlý vzduch, si nejsem jist.

I Pepa Obšivač se musil bránit ženským svodům WIM Petry Sochorové. Pepa už má ale svoje léta, doma ženu a dvě dcery nezadržitelně směřující do puberty, takže ho hned tak něco nerozhází. V partii si počínal rutinovaně - vyměnil soupeřce dámy a prokázal mnohem lepší techniku. Na šestku usedl náš navrátilec - Míša Hrabal. Proti stále ještě nadějnému Hofírkovi zvolil Evansův gambit a zdálo se, že by mohl zvítězit v miniaturce. Pozice černého asi nebyla tak špatná, jak se zdála, možná Michal někde pochybil a do sedla se dral jeho mladý soupeř. V časovce se vše výrazně zkomplikovalo a pozice se stala absolutně nejasnou (alespoň mně). Nakonec se ale Caissa s Fortunou k nám otočily zády a bylo to.

Rovněž Kuba Fuksík sehrál nešťastnou partii. Dle mého letmého pohledu stál na výhru, pak se něco dělo a výsledek byl nulový. Na poslední šachovnici byl vybrán Jáchym Bareš a v souboji mladých talentů s Adamem Dvořákem si nepočínal špatně. V sicilské obětoval pěšce, zdálo se, že kompenzaci má a v časovce vše skončilo remízou.

Nakonec tedy 4,5 pro domácí, ale je tu pár věcí, na kterých můžeme stavět - pěkné skóre, dvě vyhrané partie a pocit, že všichni můžeme hrát lépe. Takže přidat v tréninku, největší hříšníci se rozehrají v Béčku a od 2 kola nás nic nezastaví!