V sobotu 5. září 2015 uplynuly jen tři dny od okamžiku, kdy naposledy ještě na obloze vládlo sluníčko a bylo v pravdě pořádné horko. Šachová bohyně Caissa tam někde nahoře ovšem zaintervenovala a tak vyznavači královské hry, kteří se sjeli na 29. ročník Libinské věže do kulturního domu ve vesnici, jež proslula svou nemalou délkou, se těšili příjemnému počasí, pro šachy jako stvořenému.

Vše by se mohlo zdát takřka idylické... Ale nebylo tomu tak. Že by libinští bojovali s nějakým zlým šachovým šotkem nepřejícníkem? Ale kdeže. Ve všem jsou jen a jen lidé. A i vyznavači čtyřiašedesáti polí si občas dokážou hodně neracionálně zkomplikovat život.

Úvodní zpoždění turnaje přece jen přesáhlo únosnou míru a tak trochu se opakovaly trable z loňska, jen na jiný způsob. Úvodní kolo se losovalo v rámci hesla: do třetice všeho dobrého. Hráči ale byli většinou dobře naladění a nikdo z toho žádnou vědu nedělal.

Horší byla chvíle, kdy se ukázalo, že zdaleka ne všichni účastníci respektovali propozice a přivezli na každého lichého šachistu hrací soupravu a hodiny. To vyvolalo doslova horké chvilky, kdy potřebné rekvizity se naháněly po celé vesnici a nakonec to vyšlo opravdu tip ťop. Je to bohužel ukázka nezodpovědnosti, která ve finále nejvíce zdržela samotné účastníky a bylo by dobré se tohoto nešvaru na všech dalších turnajích, ať již budou kdekoliv, vyvarovat.

Následkem ne zrovna šťastného začátku rozhodl rozhodčí turnaje Jiří Voráč, že původní formát dvacetiminutovek se mění. První čtyři kola před obědem se odehrála tempem patnácti minut na partii, posléze zbytek již dle původního plánu. Ani tento - promiňte, trochu kočkopes - kupodivu nikomu nevadil a ve zbytku dne hráči prokázali, že navzdory úvodním potížím si nenechali zkazit náladu a odehráli poctivé a korektní šachy bez nutnosti řešit jakýkoliv spor.

K pohodě určitě přispěla i štamprlička slivovice na uvítanou pro každého, kdo měl chuť, a následně bufet, který umožňoval pitný režim a posléze za lidovou cenu 70 korun i výtečný oběd. Jídlo slavilo všeobecný úspěch. A nemálo na tom! Tradiční účastník místních turnajů a většinou i nejvzdálenější hráč z Kolína Jiří Stehlík (ELO 2034) se nechal uspokojením z masité smažené porce strhnout natolik, že navrhnul, aby se název turnaje zřekl druhé nejsilnější figury na šachovnici ve prospěch řízku! Pořadatelé tedy mají o čem přemýšlet...

Vítěz turnaje Strašil bojuje s bronzovým Vaňkem. [foto Karel Volek]

V roli favorita turnaje se představil litovelský kandidát mistra Ladislav Vaněk (ELO 2183). Klopýtl však již ve čtvrtém kole a žádný trhák tak nenasadil. O to se naopak pokusil zábřežský kandidát mistra Pavel Strašil (ELO 2078) a jeho stejně otitulovaný kolega Pavel Hrubeš z Lanškrouna (ELO 2144). Bratrsky se stejnými rezultáty v každém klání prošli až do šestého kola, kde se výsledkově definitivně prosadil Strašil, kdežto Hrubeš prohrou ztratil. V posledních dvou kolech sice zabojoval a dvěma vítěznými partiemi se pokusil zakolísání dohnat, ale zkušený Pavel mu již nedal šanci. Oslavil tak zasloužené vítězství v turnaji, následován právě Hrubešem.

O třetí místo se mezitím rovněž sveřepě bojovalo. Třemi výhrami v řadě se po čtvrtém nevydařeném kole jal pronásledování Vaněk. V kole osmém však znovu prohrál. Výhra v poslední partii mu přisoudila 6,5 bodu, stejně jako další trojici hráčů. Pomocné kritérium pak o Vaňkově bronzu rozhodlo jen těsným půlbodem.

vítězové turnaje - zleva stříbný Hrubeš, zlatý Strašil a bronzový Vaněk [foto Karel Volek]

Z žen oslavila největší úspěch (celkově na nečekaném patnáctém místě) mladá hráčka Šárka Bártová, která s dosavadním ELO koeficientem 1568 nejen výrazně překvapila, ale stala se i skokanem turnaje.

Nezbývá než na závěr poděkovat pořadatelům a za rok se v Libině těšit na shledanou.

závěrečné pořadí v xls

výsledky na chess-results