Někdy to prostě nestačí...

Včera (29.3.) se odehrálo předposlední kolo 2. lig. Jelikož Losiny leží poměrně daleko od civilizace, tak jsem se vydal na místo zápasu společně s několika jinými žoldáky a námezdními lovci již v sobotu navečer. Předzápasová příprava vyšla perfektně, a tak jsme se druhý den vydali vyspaní a s plným nasazením bojovat. Abych nevypadl z tempa tak ještě zmíním, že toalety máme v Losinách v perfektním stavu a člověk si dokonce může vybrat, jestli půjde na pány, dámy nebo vozíčkáře. Luxus!

Soupeři z Jičína se proti nám sjeli v celkem slušné sestavě a bylo od začátku jasné, že se bude bojovat. Jako první skončila Dívčí válka na osmičce, kde si (ne)zahrála Nicola Lužíková s Adélou Zákouckou. Soupeřka se necítila dobře a tak raději záhy pípla. 0,5:0,5

Dále si moc nezahráli kluci na jedničce, kde se Láďa Stratil rozhodl netrápit mladičkého Daniela Kožúška. Dřív, než jsem se zvedl od partie, abych měl o čem psát, si oba borci zatřásli pravicí. 1:1

Poté kulminovala partie na trojce, kde Víťa Valenta přejel Martina Duczynského. Náš borec hrál v pohodě a (alespoň) na pohled soupeře hladce přehrál. Krásně se mi dívalo, jak Víťa vylepšuje figury a připravuje závěrečnou exekuci. 2:1

Dále jsem si moc nezahrál já s jičínským bossem Zdeňkem Urbanem. Rozehráli jsme Králku, kde mi soupeř lišácky vyměnil dámy, a pak mě ve vzniklé koncovce nepustil vůbec k ničemu a zatlačil mě na osmou řadu. Mé utrpení naštěstí nemělo příliš dlouhého trvání. Soupeř sehrál partii skutečně dobře a nedal mi šanci. Včera mi bylo důrazně připomenuto, že jsem ve Švédsku na šachy ani nechytl. 2:2

Od této chvíle už byl ale zápas jednoznačně v našich rukách. Nejdříve zvítězil hladce Tadeáš Baláček nad Jaroslavem Fialou v zajímavé partii. Tadeáš soupeře začal tlačit a přebírat otěže iniciativy, a tak se soupeř rozhodl obětovat kvalitu za pár efemérních hrozeb. Tadeáš se tedy nebránil úplně přesně, ale soupeř také nebyl žádný Tal. To by asi byl jiný kolotoč. Tadeáš ale vyhrál zkušeně a tuto sezónu předvádí skvělé výkony a zaslouží jednoznačné uznání. Jen tak mimochodem včerejší výhrou překročil hranici 2300! 3:2

Na šesté desce se utkal Malý Buchar. Tedy Marek Malý za Losiny a Petr Buchar za Jičín. Mara hrál klasiku, pomalu ale jistě šoupal a nenápadně vylepšoval figury. Jednu chvíli přiznal, že ho začíná opouštět inspirace, ale nebylo pochyb o tom, že celou dobu tlačí on. Nakonec vyhrál jak jinak než v koncovce, kde soupeři odchytil koně. Marek taky bezpochyby patří k oporám klubu. Pravda je sice napsán trochu níže, než by musel být, ale přísun bodů je od něj značný. Myslím, že by měl kapitán propříště uvažovat o nasazení Mary mnohem výše. 4:2

Předposlední skončil Antonín Kubíček s Jaroslavem Flašarem. Byla to šílená divočina. Vždycky jsem si říkal, že starší zkušení borci mladíky raději trápí v koncovkách, ale pan Kubíček hrál jako Attila Hun a jal se soupeře zmatit. Nakonec to tedy po nepřehledných komplikacích nevyšlo, ale čistě od pohledu mi přišlo, že to tam někde ke konci vypustil, škoda. 4,5:2,5

Borec nakonec je Kuba Vaculík, který těžce trápil a zkoušel novopečenou WFM Natašu Richterovou. Hrála se střední hra, kde to vypadalo, že Kuba tlačí, a pak to vypadalo, že tlačí i v koncovce. Nakonec to došlo do věžovky 3 na 2, která je teda remis. Kuba zaslouží velkou pochvalu za to, jak bojoval pro tým a Nataša zaslouží uznání za to, že nepropadla panice a remízovou koncovku skutečně zremizovala. 5:3

Vyhráli jsme pro nás velmi důležitý zápas, ale kluci z “Mejta” nám zrovna nepomohli a naházeli na kluky z Lípy hromadu bodů. Tuhle sezónu nám to tedy s postupem bohužel nevyšlo, ale není všem dnům konec. Je to sice škoda, ale na druhou stranu jsme tím udělali alespoň spoustě lidí v kraji radost, a to se přece počítá.