V nedělní ráno v 6:30 mě nelidsky budí mobil na zápas. Asi nikdo z nás nevstává rád a ještě k tomu v neděli, ale mně se ten den vstávalo přeci jen lépe, než když jdu do školy. Čím by to mohlo být? Já bych řekl, že asi proto, že jdu dělat něco, co mám rád a co mě baví.

Nevstal jsem sice zrovna pravou nohou z postele, protože když jsem si oblékl ponožky, zjistil jsem, že mám jednu naruby. Samozřejmě jsem si ji obrátil a nazul, jak se patří. Došel jsem si do koupelny vyčistit zuby a v tom mi spadla pasta do umyvadla. Říkal jsem si, tady je něco špatně. Má vůbec cenu jet na zápas, když už od rána to stojí za starou bellu? Nu což, budu muset, protože takhle pozdě už jen asi těžko kapitán někoho sežene. Vydal jsem se tedy na parkoviště před obecní úřad v České Vsi, jak bylo domluveno.

Jdu a přede mnou si to šmáruje ospalý Patrik Gnida. Jelikož nerad chodím sám, přidal jsem do kroku, abych ho došel. Když jsme dorazili na ono parkoviště, bylo 6:50 a nikde nikdo. Bylo nám to dost podezřelé a mně se honilo hlavou, co je asi špatně? Vždy jezdíme na zápasy dvěma auty a jedno už tam mělo 10 minut čekat na nás.

Po chvíli přešlapování na místě se ze zatáčky vyřítil červený hasičský tranzit. Že by zase někde hořelo? A takhle brzo ráno? Ne, auto se sirénou odbočilo k nám a řidič nám sdělil, že nás veze na zápas do Bohuňovic. S Patrikem jsme se na sebe podivně podívali a chtěli jsme tedy nasedat.

Zjistili jsme ale, že nám chybí ještě Roman Gawlas. No jo, klasika. Volal jsem mu, ale nic. Po několika marných pokusech jsem se rozhodl vzít věc do vlastních rukou a doběhl jsem k němu a už jsem chtěl zvonit, ale v tom Roman vyšel sám. Zastal jsem na chvíli roli trenéra a hned jsem mu řekl pár vlídných slov. Došli jsme tedy k autu, nasedli a konečně vyjeli. Po cestě jsme nabrali nestárnoucího matadora Jardu Tilla. Dojeli jsme do Jeseníku pro zbytek týmu a hurá do dalekých Bohuňovic.

Pořád mi vrtalo hlavou, proč jedeme jinak než obvykle. Zeptal jsem se a bylo mi vysvětleno, že dva řidiči nemůžou hrát a jeden má pokažené auto. Ne příliš šťastná situace, ale hlavně, že jsme jeli. Cestou nepanovala moc velká sranda. Roman se učil anatomii, Patrik si podřimoval a ostatní seděli moc daleko. Rozhodl jsem se, že to taky zalomím. Když jsem se probudil, byli jsme už na místě.

Já jsem potichu doufal, že nebudeme hrát jako posledně v nízkých křesílkách. Došli jsme do hrací místnosti a mé přání se vyplnilo. Čekaly na nás pohodlné stoly a židle, a tak se po pár připomínkách k pravidlům mohlo začít hrát. Po dvou tazích nám domácí nabídli kávu a čaj, ale teď už k samotnému utkání.

Jako první skončila po hodině hry moje partie na 3. šachovnici: Chromčák Pavel - Chytil Petr. Hráli jsme francouzskou s 3.Jd2 Jf6. Soupeř mě se svým 7.Sb5 příjemně překvapil. Neznalostí teorie svého protihráče jsem využil a po pár tazích jsem získal kvalitu a poté i celou věž. Po několika výhodných výměnách pro mě vznikla pozice D+6p proti D+V+6p a soupeř vzdal. 0:1 pro hostující Českou Ves.

Měl jsem hodně času a co dělat v Bohuňovicích v 10 hodin ráno, ví snad jen místní štamgasti. Zhodnotil jsem ostatní partie. Na každé desce se hrály vyrovnané partie. Po další hodině skončila partie na 8. desce, Grůz Jiří - Till Jaroslav. Náš hráč ve střední hře daroval soupeřovi figuru za dva pěšáky a všichni už byli smíření s bodem pro domácí, ale Jarda je kouzelník. Ve věžovce s koněm míň se mu povedlo pobrat protivníkovi dalšího pěšce a postavit si dámu. Soupeř se z toho šoku nemohl vzpamatovat. Vyletěl z místnosti a partiář hned za ním do popelnice.

Pokračovalo se dál. Za stavu 0:2 nabídl na 7. desce českoveský Čecháček Miroslav v lepší pozici remízu Hamplovi, který ji hned přijal. 0,5:2,5.

Zápas se vyvíjel dobře pro hosty. Na 5. (Hojgr Karel - Rychlík Zdeněk) pan Rychlík soupeře nepustil naprosto k ničemu. Nejprve mu zadržel krále v centru a pak ještě uzavřel střelce na c1. Soupeř znuděně rezignoval a nechal figuru na pospas, což ho stálo partii a celý bod pro hosty. 0,5:3,5

Na čtyřce hrál Filip Loužil suchou dámskou koncovku s Danielem Telaříkem. Náš hráč nabízel remízu, ale soupeř ji odmítl a dobře věděl proč. Filip mohl vynutit věčný šach, ale neviděl to a nešťastně vyměnil dámy a přešel do prohrané koncovky. 1,5:3,5 To byl bod pro domácí Bohuňovice, ale také poslední!

Na 6. změřili své síly Till Eduard s Telaříkem Mojmírem. Pan Telařík odmítl remízu a poté chyboval, když přehlédl oběť věže s následnou vazbou střelcem a přešel do pěšcovky s pěšcem míň. Dál už to bylo jen o znalosti tempovačky pana Tilla, který dal jasně najevo, že koncovky zvládá bravurně. 1:0 a také poslední hřebíček do rakve domácích. Hosté se tedy ujali vedení 1,5:4,5.

Za tohoto stavu dohrávali své partie na 1. Gnida Patrik a na 2. Gawlas Roman. Roman obětoval pěšce na dámském křídle v Královské indické a po pár nepřesných tazích pana Josefa Peřiny získal figuru a vyhrál. 1,5:5,5

Poslední partie na 1. šachovnici mezi Telaříkem Radkem a již zmiňovaným Gnidou Patrikem byla velmi vyrovnaná. Hrála se výměnná Francouzská s De2+ a Patrik na to reagoval De7. Vyměnily se dámy a náš hráč si vyvinul figury a došel králem na d6. Už od začátku bylo jasné, že soupeř nehraje na výhru a také nabízel Patrikovi remízu, a to hned 3x. Žádosti však byly zamítnuty, a tak se hrálo dál. V závěru Patrik šikovně a trochu i soupeřovou nepozorností nalezl koňmi i věží na poslední 2 řady, což mělo fatální následky pro domácího Radka Telaříka, který po zápase prohlásil, že ho tahle prohra naštvala víc, než kdyby ztratil figuru v 5. tahu.

ŠK Bohuňovice - Řeťezárna Česká Ves 1,5:6,5

Česká Ves si tedy odvezla z Bohuňovic další 3 body a i nadále se dělí s Jeseníkem o 1. místo OP sever. Jeseník má však zápas k dobru, ale čeká ho ještě třetí Litovel. Závěr soutěže bude tedy jistě dramatický až do konce sezóny.