... aneb Kdo přežil, přijede znovu

A že šlo mnohdy opravdu o život! Že nevíte, o čem mluvím? Tak si příští rok udělejte v polovině září čas a přijeďte si zahrát na jeden z nejlepších turnajů na Moravě, konaný každoročně ve Společenském domě U Pernických ve Valašské Bystřici. Čekají tu na vás mimo jiné natěšení a vstřícní pořadatelé, domácí slivovice, frgály, vyhlášená pizzerie Baba Jaga a spousta dalších... Stále jsem vás nepřesvědčil?! V tom případě se jakožto každoroční vděčný účastník pokusím ještě více přiblížit atmosféru pomocí mých osobních každodenních dojmů a událostí...

Den 0 (Pátek)

17:41

Právě v tento čas měl vlakem z Kolína do Šumperka přijet uznávaný titulovaný hráč CM Tadeáš, aby u mě přečkal noc, a ráno jsme společně odjeli do Bystřice. Jenže to by nebyl Tadeáš, aby přijel v domluvený čas. Jel totiž dřívějším vlakem, aniž by mě včas informoval, a poté co jsem pro něj přišel na nádraží, mi ještě vynadal, kde jsem byl tak dlouho...

19:25

Večeře v kebabhouse s následným přesunem do nejznámější šumperské hospody U Řeka. K našemu překvapení však byla otevřena pouze venkovní zahrádka, což by normálně až tak nevadilo, kdyby nezačalo pršet...

22:19

Zmoklí jako slepice jsme si doma pustili film '21 Jump Street' (rozhodně doporučuji ke zhlédnutí), abychom oba do deseti minut tvrdě usnuli...

Den 1 (Sobota)

8:03

Zaspali jsme. Naštěstí je to již tak obvyklá situace, že jsme ji naprosto v pohodě zvládli...

8:51

Nastupujeme do vlaku směr Olomouc bez nejmenšího tušení, kde a kdy máme přestoupit. Ať žijí moderní technologie, hlavně internet v mobilu...

11:24

Dojeli jsme do Rožnova pod Radhoštěm. Toto město na mě udělalo tak špatný první dojem, že o něm budu mluvit až později...

13:10

Přijíždíme společně s Ríšou Biolkem juniorem na naši chatku. Zatím tu nikdo není. Super! Můžeme si vybrat postel...

13:52

Vybaleny věci, chatka zabydlena. Ideální čas na to dát si dvacet...

15:04

Trošku se to protáhlo, takže jsme nestihli nejenom slavnostní zahájení, ale ani začátek prvního kola...

15:05

Potkali jsme své spolubydlící: Nicču, Koláče, Frantu alias Strýčka Willa a Kíťu...

20:03

Dali jsme si brutálně dobrou pizzu v již zmíněné pizzerii Baba Jaga...

21:49

Došli jsme zpět na chatku a dělali jsme to, co v každé další volné chvilce. Hráli jsme totiž karetní hru BANG!

Den 2 (Neděle)

1:23

Ríša všechny pozabíjel a jde se spát...

8:28

Budíček, při kterém zjišťujeme, že Tadeáš začíná být poněkud nabroušený...

9:06

Opět jsme nestihli zahájení kola...

13:42

Tadeáš už je hodně nabroušený, je čas jít na oběd do blízké hospody, ve které si ho z minule jistě pamatovali...

14:13

Zjišťujeme, že Radegast je sice dobré pivo, ale Šerák je prostě Šerák...

14:25

Koláč zjistil, že má v guláši beton...

15:56

Už už hrozilo že bychom přišli na kolo včas, proto jsme šli raději do obchodu...

19:17

Když už jsem ty šachy hrál hrozně špatně, šel jsem se raději na bar seznámit s místními a taky s kuchařem Jardou...sympatický týpek, vždycky už dopředu věděl, co si objednám...

21:36

Zazpívali jsme si několikrát písničku Karla Kryla

Baláčku nevzlykej...

22:21

Opět několik hodin hry BANG!

Následujích pět dní se některé věci stále opakovaly:

• Tadeáš byl nabroušenej a separoval se od nás.
• Koláč a Nicča vařili.
• BANG! se hrál vždy a všude.
• Vypila se denně bedna lahváčů.
• Na kolo jsme chodili 5-10 minut později.
• Budíček byl okolo jedenácté.
• Zpívali jsme upravené písničky Karla Kryla.
• Když nebylo co dělat, šlo se na zelenou.
• Franta hrál šachy hrozně, přesto pořád vyhrával.

A některé věci se (naštěstí) staly pouze jednou:

Den 3 (Pondělí)

10:46

Jídla není nikdy dost! Jedeme nakupovat do Rožnova...

12:38

Hlad je hlad, a my jsme natrefili na jednu z nejlepších restaurací, ve které jsem kdy byl. Tak dobrý hamburger jsem ještě nejedl, a proto se můj pohled na Rožnov o trošku vylepšil...

13:11

Tadeášovi se rozbily brýle. Z obavy, že by neviděl na partii, jsme hledali optiku...

13:42

Koupili jsme si router, abychom spolu mohli hrát počítačové hry (ani jednou jsme ho nepoužili)...

Den 4 (Úterý)

9:10

Přijela k nám návštěva ze Starého Města - Janča Zpěváková

22:46

U BANGu! padaly hlášky typu: „Tož nůž“, „Emporio emporio“, „Hou hou hou“ a „Mně je to jedno! Já mám novou identitu!“

Den 5 (Středa)

7:55

Ríša ráno vzbudil všechny na rapid turnaj. Bohužel i ty jedince, kteří jít nechtěli...

10:48

Koláč uvařil pravou anglickou snídani...Mňam!

13:28

Přijela k nám další návštěva (ani nevím odkud)...

13:12

Začal volejbalový zápas proti učitelům z místní školy. Bylo to vyrovnané. Učitelé měli výhodu domácího prostředí, my jsme měli žolíka Frantu...

Den 6 (Čtvrtek)

15:06

Juchů! Konečně! Zabíjačkový raut! Jitrnice, jelita...prase brousí kopyta...

16:00

Stihli jsme začátek kola!! Ale jenom kvůli tomu rautu...

16:38

Bohužel (bohudík) při rautu byla i domácí slivovice, což způsobilo v mé partii s Frantou značný chaos...ale když nevidím jednotahové zisky dámy, tak si asi zasloužil Franta vyhrát...Ve vzteku jsem řekl, že je lepší mít zlomenou nohu než prohrát s Frantou, a to jsem rozhodně říkat neměl...

20:54

Prší a venku se setmělo, tato noc nebyla krátká...

Den 7 (Pátek)

13:40

Ještě jeden volejbal, tentokrát 2 vs. 2...

21:30

Franta vařil (never more)...fazole s česnekem a kokosovým mlékem přelité pivem...divím se, že jsem neměl další den střevní potíže...

23:45

Udělali jsme si s Frantou filmový klub – Vybíjená a URNA jsou rozhodně nenáročné filmy na večer...

Den 8 (Sobota)

8:31

Sice dnes odjíždíme, ale nikomu se moc do balení a uklízení nechce...nedivím se...

12:35

Pomalu se loučíme, víme, že nám to tu bude chybět...

14:34

Hned po vyhlášení výsledků jdeme do práce...ten úklid nám trval asi jenom dvě hodiny...

16:26

Srdceryvné rozloučení a bleskurychlá jízda domů...

16:58

Vrátili jsme ve Valmezu prázdné flašky od piva...to bylo peněz...

19:12

A zase doma v Šumperku

23:27

Sice jsem říkal, že zlomená noha je lepší než prohra s Frantou, ale když jsem si při noční procházce podvrtnul kotník, tak už si to nemyslím...

Možná si říkáte, proč zde skoro vůbec nejsou zmíněny samotné šachy. Důvod je velmi prostý. Nejenom já, ale i mí spolubydlící sem přijeli hlavně kvůli tomu, aby si užili týden se svými Kamarády a získali nové zážitky a vzpomínky. Šachy zde byly spíše druhořadé a pro mě samotného víceméně nedůležité, nicméně z vítězství domácího Pepy Obšivače máme všichni velkou radost.

Nevím kolik lidí jsem tímto článkem nalákal či odradil, nicméně nezapomeňte na to, že tady si můžete naplánovat týden podle svých představ a ideálů a vytvořit si tak svůj týden snů. A všichni zde Vám ho velmi rádi zpříjemní...

stránky festivalu