Po dvou porážkách s Vysokým Mýtem a Poličkou A cestoval druholigový Zábřeh pro povinné body do Poličky k utkání s domácím béčkem. Čekal nás pravděpodobně nejschůdnější soupeř, nastoupili jsme opět téměř kompletní v sestavě: Strašil, Zapletal, Sohr, Opravil, Doležel, Stratil, Krmela a Vicenec.

Sobotu před utkáním jsme potrénovali, Pavel účastí na rapid turnaji v Lošticích, ostatní většinou u internetového přenosu z extraligových zápasů. Já měl v Litovli možnost sledovat extraligu šachovou s Lysou nad Labem (3-5) i házenkářskou s Jičínem (20-27).

Ráno pěšky do Červenky na rychlík, v Mohelnici mne kolegové brali autem. Ještě před odjezdem jsem prohodil pár vět s Karlem Volkem, který naopak cestoval do Litovle jako rozhodčí v zápase Litovel - Mahrla Praha. Jízda přes pocukrovanou Studenou Loučku, mrazivý tunel a Svitavy do Poličky trvala necelou hodinku a proběhla v poklidu. Trošku mne rozhodila informace, že nehrajeme v Tylově domě (v sokolovně probíhal turnaj v míčových sportech), ale ve škole!

Přezůvky jsme pochopitelně neměli, a tak jsme museli obouti jakési návleky před vstupem do jídelny, kde jsme hráli od 10:15 nejen my, ale od půl jedenácté také áčko domácích s Jičínem. Naše výkony sledovali nejen hráči domácích družstev, ale ksichtili se na nás i 15 cm velcí smajlíci z ubrusů na velkých stolech.

Moje hra je určitě nezaujala, zahájil jsem d4, Sg5, e3, c3, Sd3 a f4, nepokračoval dobře a vůbec nestihl Jf3-e5, po rychlých výměnách přešla partie ze zahájení rovnou do koncovky těžkých figur a koní, takže po hodině hry remíza. O půl dvanácté jsem vyrazil ze školy do centra.

Ještě před náměstím jsem našel Centrum hudebníka Bohuslava Martinů, 6 krásných razítek do vandrovní knížky, pohledy a turistické vizitky. Na náměstí na mě dýchl kromě studeného vzduchu i středověk, navštívil jsem historickou krčmu. Sklepení osvícené pouze svícemi, vyřezávané židle a stoly, obrazy starých mistrů, erby, dále např. halapartny, sudlice, cepy. Na dvoře dokonce šibenice s oprátkou. Doufal jsme, že snad není pro mne za mizerný výkon.

Po návratu do školní jídelny se stav 0,5-0,5 neměnil, uběhla mezitím jen další hodinka. Na Pavlův dotaz: "Kdo to bude vyhrávat?" jsem odpověděl otřepanou frází, že pokud nikdo neprohraje, někdo vyhraje. Pozice byly přibližně vyrovnané, bylo půl jedné, čili čas adventního oběda. Vyrazil jsem znovu ven, tentokrát do blízkého okolí. Asi po 500 m jsem objevil restauraci, ne tak pěknou jako je ta historická. Měla ale doopravdy stavebně oddělenou nekuřáckou jídelnu, na ručně psaném jídelníčku jídla za 67,- (i třeba řízek s bramborovým salátem) a pivo Polička 11° za neuvěřitelných 16 Kč!

Ve čtvrt na dvě jsem se vrátil a na chodbě u umývadel v blízkosti záchodků obvyklé školní kvality hovořil s Karlem, který už také remizoval a bylo 1-1. Proti gambitu pojmenovanému podle obrovské ruské řeky se neprosadil, pěšce chvilku držel, pak ho ztratil zpět a nakonec musel držet rovnováhu v koncovce věží a koňů.

Poté vyšel z jídelny kapitán Roman, který rovněž nevyužil výhody bílých kamenů a remizoval 1,5-1,5 se slovy, že má zápas pod kontrolou. To už jsem, nevydržel a šel se dívat dovnitř. Od stolu právě vstával Aleš, který měl zrovna nabídku remízy. Izolovaný zablokovaný pěšec d5, plán hry jsem nevyděl za žádnou stranu.

Stav 2-2 po čtyřech remízách a hrálo se už jen na 1., 3., 5. a 6. šachovnici a vypadalo to na nich nadějně: Pavel získal figuru za dva pěšce v komplikované pevné pozici, Petr mající 45minutový náskok na začátku partie (soupeř přišel drze až v 11) se sice časově dotáhl, ale získal pěšce a měl dva spojené volňásky, za které musel dát posléze soupeř figuru. Laďa taktickým úderem Jd2 vyměnil obranného koně Jf1 a drtivým šachem Sg3 získával minimálně kvalitu a pěšce, soupeř dal raději celou věž s vidinou útoku. Laďa odtahal tahy do kontroly a šel se projít. Mezitím jsme se trochu obávali o osud Jardovy partie, soupěř pořádně dotíral, ale v oboustranné časovce byl náš hráč na výši a vyhrál matovým protiútokem - vedeme 3-2. Konečná pozice vypadala zhruba takto:

Soupeř chtěl matit na h7, ale dostal mat dřív.

Na 4-2 zvýšil Petr a mezitím Laďa po tabákové pauzičce našel krásný obranný tah. Obět střelce zabrzdila bílého a následovaly dva šachy věžemi, výměna páru věží se šachem, další šach věží a dámou až do matu. 5-2 pro nás.

Pavlova partie už neměla na výsledek vliv a spokojený Laďa odvezl polovinu týmu stejnou cestou nazpět do Zábřeha a Šumperka, mne vysadili v Mohelnici, rychlík do Červenky jel v půl čtvrté a přestože ohlásili pětiminutové zpoždění, přijel včas. Z Červenky do Litovle není od rychlíku přípoj, takže opět do Litovle pěšky.

Litovelský šach byl v neděli velmi úspěšný, áčko porazilo Mahrlu, béčko Havířov a céčko vyhrálo v České Vsi.

Večer jsem se dověděl, že poslední Pavel svoji partii nevyhrál a jen remizoval, upravil tak výsledek na konečných 5,5-2,5 pro nás. První krok k záchraně jsme tak učinili.

Druhý náš zástupce ve skupině D Velké Losiny tentokrát prohrál, doma s Hradcem Králové B, což bude náš příští soupeř.

Ve skupině F vyhráli oba naši zástupci, béčko Litovle i Grygova, snad někdo poreferuje...