Úžasná však nebyla jen účast. Stavenickému OPENu se toho dá vytknout hodně málo, snad jen tradiční počáteční prodleva, kterou zcela neeliminuje ani dopředu nabídnutý on-line formulář přihlášky na webu mohelnického šachového oddílu. Jinak ovšem klobouk dolů: turnaj má pověst stálice, na kterou se řada šachistů znovu a znovu ráda vrací. A nemálo na tom - hráči založili téměř novodobou pranostiku ve smyslu, že pokud se hrají Stavenice, jaro je definitivně tady, přičemž letos toto konstatování podpořilo i nezvykle hezké počasí.
Termínově turnaj kolidoval pouze s extraligou a tak chybělo širší mistrovské či velmistrovské zastoupení. Startovní listina však byla i bez toho kvalitní. Opět se hrálo oblíbeným rapid tempem dvacet minut na partii.
Turnaj vedle Vojty Hanouska zajistil jeho početný příbuzenský klan, který se měl co otáčet, ať již se jednalo o organizaci, přípravy či posléze obsluhu výborně zásobeného bufetu a roznášku jídla. Zdejší pokrmy zasluhují absolutorium, nejeden hráč hlasitě chválil domácí kuchyni a vynikající oběd za levný peníz. Přičtěme k tomu ještě postavu Karla Volka, zkušeného rozhodčího s postřehem plnoletosti turnaje v rámci jeho 18. ročníku, a když to sečtu a podtrhnu, nezbývá než realizačnímu týmu složit hlubokou úklonu.
„Myslím, že za ta léta jsme se už otrkali dostatečně. Novinka tu ale přece jenom letos je. Tváří tvář tak masivní účasti jsem dospěl k názoru, že na turnaj do sta účastníků musí stačit i obyčejný ředitel. Ovšem nad stovku končí legrace, to je už jiná liga. A tak jsem se v podstatě spontánně stal prezidentem turnaje. Do budoucna pak budu působit alternativně mezi těmito dvěma funkcemi podle počtu příchozích,“ vylíčil za všeobecného veselí další strategii šachového podniku čerstvý prezident Hanousek.
Na startu se v roli favoritů představila trojice mistrů FIDE: Vladimír Karlík (2275), František Vrána (2242) a Tomáš Cagašík (2238). O něco nižšími ELO koeficienty se mohla chlubit relativně početná skupina přítomných kandidátů mistra, včetně tradičního účastníka a FIDE mistra Vítka Valenty.
 V pozadí hraje černými vítězný Vrána s Mohaplem.
Hlavní bijci si tentokrát rybník vypálit nenechali a první tři místa si rozdělili mezi sebou. Ale ani zde o překvapení nebyla nouze. Hned v prvním kole zaváhal Cagašík, když překvapivě celou partii tahal za kratší konec a remíza se seniorem Jiřím Vařekou (1606) byla pro něj velkou úlevou. Pan Vařeka ovšem ve svých letech (počátkem března oslavil životní jubileum 80 let, na turnaji vyhodnocen jako nejstarší hráč) zaslouží potlesk, protože na turnaji zahrál vysoko nad svou aktuální výkonnost, o čemž svědčí ELO performance 1923. Nebyl ovšem jediným skokanem. Tím největším se stal Vladimír Adámek (TJ Slovan Moravská Třebová, bez ELO), který se jako 87. nasazený nakonec umístil na 23. místě s ELO performance 1994.
Cagašík se po úvodní partii ovšem stihnul otřepat a soustředěným výkonem se opět propracoval na špici. O vedení se až do konce přetahoval s Vránou, který hrál velice pevně a ani jednou nečelil prohře. Oba borci nakonec shodně získali 8 bodů z 9, lepší pomocné hodnocení přisoudilo zlatou pozici a tradiční trofej - vyřezávanou sošku krále - Vránovi a stříbro Cagašíkovi.
„To víte, že lehké to nebylo, místy jsem se ve vyhrocených okamžicích docela nadřel. Ale potkal jsem se tady se slušnou formou a musím říct, že dnes mi to hrálo dobře. Stejně tak ale objektivně musím uznat, že při mě stálo občas i štěstí, například když jsem v časovce remizoval věž proti dámě s Cagašíkem. To ale k šachu patří,“ zhodnotil své vítězství Vrána.
 Souboj zlata a stříbra aneb Vrána a Cagašík
Karlík jedinou porážku dokázal kompenzovat šesti výhrami a celkově nasbíral 7 bodů, stejně jako olomoucký Petr Švancara (2092), který se do popředí vyhoupnul závěrečnou výhrou v nekompromisní partii se šternberským Petrem Mohaplem (2131). Při rovnosti bodů přišlo ke slovu opět pomocné hodnocení, jež katapultovalo na bronzovou radost Karlíka. Tandem Cagašík, Karlík významně přispěl k vyhodnocení Slavie Kroměříž nejúspěšnějším družstvem turnaje.
Statečně držela na šachovnici krok s muži na 24. místě nejlépe umístěná žena Zdeňka Blümelová (Slavia Kroměříž). Žákovskou kategorii ovládl rodinný klan Hartingerových. Nejlepšího Antonína na 31. místě následovala sestra Martina na 41. místě a rodinný hattrick dovršil 69. místem třetí ze sourozenců Pavel.
Cen bylo tradičně jako máku, což je další pozitivum stavenické soutěže, kde domů neodchází s prázdnou doslova nikdo. Ostatně i ceremoniál vyhlašování výsledků patří takřka k místnímu foklóru a je mnoha jedinci obvykle značně emotivně prožíván. Nikdo to ani v nejmenším nezesměšňuje. Je to naopak spontánní projev lidské vzájemnosti, které jsou naštěstí schopni i šachisté, kteří si ještě pár minut před tím v zápalu boje v partii nic nedarovali.
výsledky v PDF
výsledky na chess-results |